Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Směrnice IFOAM a svazů ekologických zemědělců
Výše popsané Nařízení je základní evropskou normou pro ekologické zemědělství. Vyjadřuje minimální požadavky na zemědělce a zpracovatele. Jejich bioprodukty se v některých státech EU označují jako „EU-BIO“. Jak už bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, větší váhu však mají značky svazů ekologických zemědělců, neboť vyjadřují dodržování přísnějších pravidel obsažených ve vlastních směrnicích těchto svazů. Důležité jsou značky svazů ekologických zemědělců, o jejichž přidělení rozhoduje soukromá certifikace svazu. Kontrola však musí být nezávislá a musí respektovat evropské normy ( EN 45005, EN 45001). Nadstandardní požadavky jsou kontrolovány navíc a jsou zaznamenány na zvláštní příloze kontrolního zápisu. Nadstandardní ekologická kvalita se pak smí veřejně prezentovat. Základem však stále zůstává ekologická kvalita podle Nařízení.
V ČR existuje už od počátku vývoje ekologického zemědělství jednotná značka pro produkty a potraviny pocházející z ekologického zemědělství nesoucí název „BIO – produkt ekologického zemědělství“. Její podrobný popis, černobílá i barevná verze grafického znaku je uvedena v příloze č. 2 k vyhlášce č. 16/2006 Sb. Vznikla dohodou původních svazů ekologického zemědělství v ČR a jako ochrannou známku ji zaregistrovala KEZ, o.p.s. I po vstupu ČR do EU se u nás tato značka nadále používá. Od roku 2005 však přešla do vlastnictví státu.
Směrnice IFOAM ( Basic Standards)
Basic Standards IFOAM jako minimální požadavky ekologické zemědělské produkce jsou významné nejen jako fundamentální pravidla platná v zemích mimo EU, ale též proto, že často bývají včleněna do soukromých směrnic certifikačních organizací jednotlivých států26.
Basic Standards IFOAM27 odrážejí současný stav metod organické výroby a zpracování. Na tyto normy by nemělo být nahlíženo jako na konečnou verzi, ale spíše jako na práci ve stavu rozpracování, která přispívá k rozvoji organického zemědělství na celém světě. Tyto normy jsou vytvářeny Výborem pro normy IFOAM v úzké spolupráci a diskusi se členskými organizacemi IFOAM a jinými zájmovými stranami a v pravidelných intervalech dochází k jejich revizi.
Směrnice obsahující Basic Standards IFOAM je rozčleněna do třech oddílů – A, B a C. První z nich (A) řeší charakter Basic Standards v obecné rovině a definuje jednotlivé pojmy. Část B tvoří vlastní Basic Standards ve směru k hlavním cílům organické výroby a zpracování, genetického inženýrství, rostlinné výrobě a chovu zvířat, výroby potravin a textilií, lesními hospodářství, značení a společenské rovnoprávnosti. Oddíl C obsahuje šest příloh.
Basic Standards IFOAM nemohou být používány pro certifikaci samy o sobě. Poskytují rámec pro certifikační orgány či standardizační organizace na celém světě pro vytvoření jejich vlastních certifikačních norem. Tyto pak vezmou v úvahu místní podmínky a mohou být daleko podrobnější než Basic Standards IFOAM – viz dále. Požadavky Základních norem IFOAM tak musí být certifikačními orgány či standardizačními organizacemi začleněny do vlastních norem.