Ekologické zemědělství

Cenovou prémií se rozumí, že průměrná cena bioproduktů je ve srovnání s konvenčními vyšší. Je to způsobeno jednak tím, že podíl těch distribučních kanálů, kde se realizuje vyšší cena ( přímý prodej), je větší u EZ a jednak tím, že v rámci stejného distribučního kanálu dosahují ekologické produkty vyšší ceny než stejné konvenční produkty. Je to dáno ochotou spotřebitelů zaplatit za bioprodukt nebo biopotravinu vyšší cenu, protože EZ přináší spolu s produkcí těchto produktů i další efekty, pozitivní vliv na životní prostředí, blaho zvířat či zdraví spotřebitelů. Výše a dostupnost prémie se liší dle jednotlivých produktů i v rámci zemí. Cenová prémie je více přijatelná pro rostlinnou produkci, minimálně však pro živočišnou výrobu, zejména pak pro mléko a hovězí maso.

Pšenice se ve světě běžně prodává za ceny o 50 – 200% vyšší než konvenční. V ČR se její cenová prémie pohybuje okolo 10%. Výraznější rozpětí způsobené proměnlivostí výnosu a vyššími konvenčními cenami se objevuje u brambor – 50 – 500%, v ČR pak 40 – 140%. Co se týče živočišných produktů, u mléka se realizuje cenová prémie v rozmezí 10 -30%, v našich podmínkách okolo 20%. Většina mléka se však stále prodává jako mléko konvenční bez cenové prémie. U vepřového masa představuje prémie 60%, u hovězího však pouze 20 – 30%. V ČR se praktikuje 10 – 15% prémie u hovězího masa, avšak za kus v živé hmotnosti, konečná prémie se tak může vyhoupnout až na 30%. Největší prémii mají vejce – 40 – 180%, což je dáno prodejem přímo ze dvora, vyšší poptávkou a vysokými náklady na nákup krmného obilí.

1. Dotace

Dotace54 na EZ jsou dnes dostupné ve všech zemích EU, liší se však jejich výše, podmínky pro jejich získání, určení specifické plodiny nebo stanovení horního limitu dotace na podnik. V některých zemích jsou dotace poskytovány jen pro období konverze. Jinde je podpora vyplácena trvale s tím, že jde jednak o pokrytí nákladů nově vzniklých z důvodů přechodu a jednak vyjadřují platbu zemědělci za službu navíc ( hospodaří systémem šetrnému k životnímu prostředí).

Dotační politika v ČR vedla k nárůstu zvláště travních porostů oproti orné půdě v EZ. Přechod hospodaření na orné půdě totiž s sebou nese větší rizika. I když má rozvoj EZ na travních porostech pozitivní vliv na údržbu krajiny a rozvoj oblastí LFA, je třeba pro zvýšení biodiverzity jej rozšířit i do produkčních oblastí. Navíc plodiny z orné půdy dosahují vyšší cenové prémie než živočišné produkty.

1. Náklady

Kromě výnosnosti je pro posouzení ziskovosti a ztrátovosti podniku důležité znát i jeho nákladovost. Náklady představují peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů, účelně vynaložených na tvorbu výnosů. Struktura nákladů EZ se liší od nákladů konvenčního zemědělství. Výše celkových nákladů může být jak vyšší, tak nižší, neboť u některých položek se předpokládá redukce nákladů, u jiných jejich zvýšení.