Ekologické zemědělství

Přechod na ekologický chov hospodářských zvířat úzce souvisí a navazuje na rostlinnou produkci. V současné době je víc jak 80% půdy v EZ ČR obhospodařováno jako trvalé travní porosty. Při volbě plemen a plemenných rázů je nutné brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se podmínkách prostředí, jejich životaschopnost a odolnost vůči chorobám. Přednost se dává plemenům z domácích chovů. Pro splnění cílů a záměrů EZ je nutné u jednotlivých druhů zabezpečit uzavřený obrat stáda, tzn. přírůstky a úbytky během sledovaného období. Základem výživy zvířat na ekofarmě je pastva. Příloha I Část B Nařízení uvádí, že hospodářská zvířata musí dostávat krmiva pocházející z ekologického hospodaření. Seznam povolených krmiv a doplňkových látek lze nalézt v Příloze II Část C a D Nařízení. Projekt musí dále řešit problematiku ustájení zvířat, které je podřízeno přirozeným potřebám hospodářských zvířat a musí splňovat fyziologické a etologické požadavky jednotlivých druhů a kategorií zvířat. Jsou vyloučeny zvláště klecové chovy, trvale vazné a bezstelivové ustájení. Podrobnější požadavky na minimální plochy pro ustájení, výběh, osvětlení, atd. a chov jednotlivých druhů a kategorií zvířat vůbec jsou uvedeny v Příloze I Část B Nařízení.

Poslední podstatnou náležitostí projektu konverze by mělo být ekonomické hodnocení přechodu na EZ, neboť konverze s sebou v prvních letech přináší změnu ekonomické situace podniku. V době konverze dochází ke snížení produkce, neboť ta ve svém výsledku znamená zvýšené náklady ( příprava projektu přechodu, úprava podniku). Z ekonomického hodnocení konverze musí být zřejmé, že ekofarma bude po přechodu schopná zdravé ekonomické existence. Hodnocení vychází z účetních materiálů, které jsou na farmě k dispozici včetně závěrečného přiznání k dani z příjmů. Většina farem musí vést účetnictví. Avšak malým podnikům, tzn. podnikům s obratem do 15 mil. Kč, je umožněno vést zjednodušenou daňovou evidenci. V případě vedení účetnictví je přehled o celkovém hospodaření podniku přesnější a věrohodnější, neboť zobrazuje skutečný stav nákladů a výnosů ve sledovaném období ( důsledky transakcí jsou uznány v době, kdy nastaly). Daňová evidence však lépe ukazuje skutečnou finanční situaci. Vzájemné hodnocení podniků, z nichž jeden vede účetnictví a druhý daňovou evidenci je proto obtížné.

1. Ekonomické důsledky při přechodu podniku na ekologické hospodaření

Jak už bylo naznačeno výše v souvislosti s přípravou projektu přechodu, konverze konvenčního podniku na ekologický je složitý proces. Jde o inovaci celého sytému a produkčních metod. Podnik se zásadně začíná orientovat na jiné trhy a výstupy produkce dostávají nový charakter. V průběhu přechodu dochází ke značnému snížení výnosů, které ani po zvládnutí konverze svým zvyšováním nenabývají původních hodnot. Způsobuje to mj. i započetí biologických procesů s cílem vytvořit nový ekologický systém. Ztráta příjmů není navíc kompenzována navýšením ceny za ekologické produkty, neboť pro ně není odpovídající trh, a proto ani odpovídající cena. Ke změnám v podniku v negativním slova smyslu dochází i v důsledku odpisů z předchozího podnikání, které již dále svým způsobem nepokračuje ( např. klece na chov nosnic). Růst nákladů znamenají i náklady spojené se získáváním nových informací ( např. odborné semináře) a na ztrátě příjmů se podílí i experimentování s novými plodinami, častější chyby v produkci a tím snížení výnosů, které by jinak nebylo nutné.