Zápisky - Aristotelés, Etika Níkomachova (2020_21)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozumová duše sama o sobě žádnou žádost nemá.
Někdo tedy může být velmi chytrý, ale jestli si žádá špatné věci, bude špatný člověk.
Aristotelés zároveň říká, že duše, který je pouze žádostivý a není schopen poslouchat rozum, etiku nechápu.
Toto rozlišení je problematické, jelikož nevím, jak přesně si máme žádat správné věci. Jakási odpověď je v šesté knize, kdy Aristotelés říká, že v případě jednání jsou prostředky a cíle totéž – cílem je dobré jednání samo. To, co my si volíme, není pouze prostředek k cíli, ale samotným cílem.
Dobré jednání je tak případ, kdy rozum volbou prostředků volí i cíl.
Při vyrábění / zhotovování dává rozdělení cíle a prostředků smysl.
Aristotelés si je vědom „hrozby“ utilitarismu, kdy dobrý cíl ospravedlňuje špatné jednání.
Často nejsme schopni říct, jestli smysl toho, co děláme, se děje tady a teď, anebo ještě přijde. Ve spoustě věcí je to trocha obojího zároveň.
Štěstí není něco, co přijde, ale něco co se odehrává.
Aristotelés rozlišuje pět způsobů, jak duše tvrzením a popíráním dosahuje pravdy:
Umění
Vědění
Rozumnost
Moudrost
Nahlížející myšlení
rozumové ctnosti >> dvě části duše, které má rozum
…nahlíží jsoucna, jejichž počátky … jsoucna, která mohou být jinak
nemohou být jinak: „schopná vědění jsou schopná rozvažování
= TO EPISTÉMONIKON = TO LOGISTIKON
>> EPISTÉMÉ (vědění) >> TECHNÉ (umění)
>> NÚS (rozumění; nahlížející myšlení) >> FRONÉSIS (rozumnost)
>> SOFIA (moudrost)
O správné žádosti se mluví ve druhé knize ohledně mravních ctností.
Předmětem vědění jsou věci, které jsou nutně jsoucí a tudíž věčné, např. vědy, jelikož uchopuje to, co je věčné. Důležité je, že jde o vyvozování, dokazování.
Věci, které mohou být jinak, jsou předměty tvoření a jednání.
jsoucna, která mohou být jinak
tvorba: POIÉSIS (KINÉSIS) jednání: PRÁXIS (ENERGEIA)
- oblast TECHNÉ (umění) - oblast FRONÉSIS (rozumnost)
- cílem je „něco jiného“, než sama činnost - týká se toho, co vede k celkově dobrému
žití (PROS TO EU ZÉN HOLÓS)
- týká se dílčích cílů, hledá k nim prostředky - cílem je samo dobré jednání
(EUPRAXIA)
- počátek vzniku je „v jiném“ - FRONÉSIS = s rozumem spjatý
pravdivý habitus pro konání vztahující se k věcem pro člověka dobrým a zlým
TECHNÉ = HEXIS META LOGÚ ALÉTHÚS POIÉTIKÉ
X
…co vzniká přirozeně (FYSEI)
>> oblast přírody (FYSIS):
Počátek vzniku a změny je ve jsoucnu samém, např. člověk plodí člověka.
Umění je tvořivý habitus spjatý s pravdivě uvažujícím rozumem. Oproti tomu neumělost je tvořivý habitus spjatý s nepravdivě uvažujícím rozumem.
Rozdíl mezi léčitelem a lékařem je, že léčitel dokáže vyléčit na základě zkušeností, ale nemá vědění příčin. Lékař příčiny zná. Techné je spojená s věděním.