Zápisky - Aristotelés, Etika Níkomachova (2020_21)

Neumělost vede k volbě nesprávného prostředku.

Rozumnost není vědění, ani umění.

PROHAIRESIS se týká týchž věcí jako >> BÚLEUSIS

BÚLEUSIS (rozvaha, rozmýšlení, rozmysl): BÚLÉSIS (vůle)

X věcné >> vztahuje se k cíli (TELOS)

X v pohybu, ale děje se stále stejně

X toho, co je pokaždé jinak

X co se děje náhodou

X …ani všech lidských záležitostí

->> co záleží na nás (EF HÉMIN)

->> co je naším jednáním uskutečnitelné (PRÁKTON)

- týká se věcí, v nichž je neurčitost

>> týká se „prostředků“ neboli toho, co k cíli vede: TA PROS TO TELOS

Co je PROHAIRESIS:

- „zvolené“ (PROHAIRETON) = „rozmyšlením určený předmět touhy po něčem, co záleží na nás“

->> „volba“ (PROHAIRESIS) = rozmyšlením utvářená touha (BÚLEUTIKÉ OREXIS) po něčem, co záleží na nás.

20. 4. 2021

Člověk může být přemožen bolestí a slastí. Pokud je někdo zahlcen těmito smysly, jakoby přestal vidět a přestane užívat FRONÉSIS.

Známkou dobrého člověka je to, že se dokáže rozmyslet, co je pro něj dobré a přínosné. Ve chvíli, kdy je přemožen slastí či bolestí toho není schopen. Přestaneme totiž vnímat cíl svého jednání – tedy jeho dobrota. Nejednáme správně, ale jednáme tak, abychom cítili více slasti nebo méně bolesti.

Člověk chybující úmyslně je daleko horší než člověk, který se snaží a ctnost nemá. Takový člověk se totiž může naučit být lepší, ovšem člověk chybující úmyslně je zkažený.

Aristotelés dále doplňuje výklad schopností, jimiž duše nahlíží pravdu. Již byla řeč o EPISTÉMÉ, TECHNÉ a BÚLEUSIS, a tak zbývá NÚS, tedy nahlížející myšlení a SOFIA (moudrost).

NÚS je vlastně další slovo pro rozum. Jde o jakési nahlížející myšlení. Toto nahlížení se týká počátků, díky kterým dokazujeme další věci, ale které sami o sobě nedokazujeme. Další slovo pro moudrost, SOFIA, je věděním o věcech nejcennějších, svou přirozeností nejhodnotnějších. SOFIA ve vztahu k lidskému jednání není tolik potřebná, neboť je oddělená od FRONÉSIS, ale zároveň je lepší než FRONÉSIS, neboť zabývání se věčným je ctnostnější než zabývání se nahodilým.

SOFIA je potřebná pro celkové směřování lidského života na úrovni obce, ale není důležitá pro rozhodování. Poslední cíl lidského života totiž neleží v praktických záležitostech, ale v uskutečňování moudrosti.

Aristotelés potvrzuje pohled Platóna, že nejlepší obec je ta, která umožňuje lidem uskutečňovat moudrost. Především těm, kteří k tomu mají předpoklady.

27. 4. 2021

Dle Aristotela je rozumnost důležitá pro každého, jelikož ačkoliv můžeme vyslechnout názor odborníka, nebude vždy po ruce a my máme v životě spoustu rozhodnutí.

Ve zbytku šesté knihy Aristotelés mj. vykládá dvě ctnosti rozumové duše. Aristotelés jim říká rozumnost a moudrost. Rozumnost je hlavní ctnost části duše, která se vztahuje k tomu, co může být jiné a moudrost je hlavní ctnost druhé části duše. Jakási rozumnost praktická (proměnlivý svět) a teoretická (věčný svět).