Baroko

Emilia Galotti – námět známý již z antiky, měšťanská dívka se stane obětí intrik zkaženého šlechtice, než mu být po vůli, volí raději smrt (z rukou svého otce).

Mína z Barnhelmu – veselohra, příběh saské dívky Míny a jejího snoubence, pruského majora, v době, kdy Prusko a Sasko proti sobě ve válce prusko-francouzské.

Moudrý Nathan – dramatická báseň, v humanistickém duchu proti náboženské intoleranci a duchovnímu útlaku. Nathan vypráví vládci (aby jej přiměl ke shovívavosti ve věci dvou milenců různého vyznání) příběh (podobenství) o prstenu, který přinášel majiteli dobro a štěstí. Prsten se dědil z otce na syna, až jednou měl otec tři syny, dal vyrobit další dva prsteny, každému synovi dal jeden prsten, ale neřekl jim, který je ten pravý. Každý ze synů věřil, že ten jeho prsten je ten pravý a že štěstí a dobro mu přináší právě on. A tak je to i s náboženstvími, říká Nathan, nikdo neví, ale každý věří…

Známý výrok z jedné Lessingovy kritiky (volně): Ve vašem díle je mnoho dobrého i nového. Bohužel to dobré není nové a to nové není dobré.

Johann Gottfried Herder (18.st.) – filozof a teoretik preromantismu, hnutí Sturm und Drang. Zabýval se uměním hlavně ve vztahu k národu, každý národ vytváří vlastní národní kulturu (ta společně s jazykem a dějinami tvoří hlavní znaky národa – nové pojetí národa). K nejvýznamnějším projevům národní kultury řadil lidovou poezii, v níž lze najít „ducha národa“ – obraz charakteru národa a jeho hodnot (jaké hodnoty se v tom národě vytvořily, uznávají). Sám vydal několik souborů lidové poezie, ale hlavně podnítil obecně sběratelské úsilí.

Herder přináší také nové pojetí dějin (v díle Myšlenky k filozofii dějin lidstva) – vývoj lidstva směřuje k humanitě, jednotlivé národy se na tom podílí střídavě, každý v jiném období, v blízké budoucnosti by měli mít dominující roli (přínos) Slované (těm navíc připisoval mírumilovnou povahu a cit pro lidovou píseň). Toto vše silně povzbuzovalo a inspirovalo národní obrození (naše i ostatních Slovanů).

Friedrich Schiller (18.-19.st.) – dramatik a básník, hlavní témata jeho děl: úsilí o lidskou svobodu a důstojnost, důstojný čistý život, boj proti bezpráví a nemorálnosti. První dvě dramata – vrcholná díla hnutí Sturm und Drang:

Loupežníci – hraběcí syn Karel intrikami svého nemorálního bratra přichází o otcovu důvěru, dědická práva i snoubenku. V zoufalém vzdoru, ale i z touhy po pomstě a z lásky ke svobodě zakládá bandu loupežníků, s níž usiluje násilím o nápravu společnosti. Pak se vrací do rodného kraje, chce zastavit bratrovu zvůli, osvobodí otce vězněného bratrem, otec ze žalu nad poznáním pravdy umírá, bratr spáchá sebevraždu. Loupežníci se Karlovi vymknou z rukou, jednají jako obyčejní zločinci, proto Karel nakonec zastřelí svou bývalou snoubenku, aby ji zachránil před svými kumpány. Karel se vydá do rukou chudým, aby získali odměnu, která byla na jeho dopadení vypsána. Autor v díle odsoudil mocenskou zvůli a tím vyjádřil nutnost společenských změn, ale zároveň ukazuje bezvýchodnost a tragičnost snahy napravovat násilí zase jen násilím, tj. za cenu lidských životů. Nicméně o tom, že ťal do živého, svědčí uznání publika, ale i věznění a zákaz psát.