Baroko

- Filozofický slovník – v heslech shrnul své hlavní myšlenky a názory; Filozofické listy aj.

Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel

– nejvýznamnější nakladatelský a vědecký počin osvícenců, vydávána ve Francii v letech 1751 – 72, 28 svazků, kolektivu tvůrců (celkem 178) říkáme encyklopedisté – hl. organizátory a redaktory, duchovními otci projektu byli D. Diderot a matematik Jean ď Alembert /dalambér/, dále přispěli J. J. Rousseau, Voltaire aj. Dílo mělo mimořádný úspěch a význam pro šíření osvícenských myšlenek. Shrnovalo dosavadní lidské vědění, každý poznatek byl provázán s jinými, zařazen do souvislostí, výsledkem ucelený obraz lidského úsilí. Obvykle se uvádí, že to byla novátorská koncepce, avšak obdobnou koncepci najdeme u mnoha autorů již ve středověku (Boëthius, Izidor Sevillský, Alkuin z Yorku, Raymondus Lullus), ba i ve starověku (Aristoteles), i když označení encyklopedie (z řec. enkýklios = okružní, všeobecný, paideía = vzdělání) pro velké naučné slovníky s touto koncepcí se začalo používat a vžilo právě až podle této francouzské osvícenské Encyklopedie. Stala se sice velmi slavnou, uznávanou („biblí“ osvícenského myšlení, „válečným strojem“ osvícenství), ale ve skutečnosti byla tendenční, proticírkevní, některá její zkreslení, chyby přetrvávaly dlouho (např. že Galileo vynalezl dalekohled, že křížové výpravy se konaly a přinášely lidem smrt jen kvůli božímu hrobu apod.).

Denis Diderot (18.stol.) – za života ceněn jako vůdčí osobnost encyklopedistů (sám asi 1000 hesel), ale byl i filozof a spisovatel (doceněno později), romány:

- Jakub fatalista a jeho pán – čtivou formou (je výborný vypravěč a mistr dialogu) se zde řeší prastarý filozofický problém, zda člověk má možnost svobodně se rozhodovat (pánův názor), nebo je podřízen osudu (fatalismus – Jakubův názor), dospějí nakonec ke společnému poznání, že celý život je spíše pouhou náhodou, sestává z náhod a překvapení. Jejich zdánlivě bezcílné putování vytváří rámec i prostor pro rozmanité příběhy, filozofické diskuse, autorovy úvahy, komentáře a rozmluvy se čtenářem. Rozbíjí tak tradiční románovou stavbu, vytváří složitý text, který má mnoho vrstev (příběhy, úvahy…), neboť si uvědomuje, že i svět a lidský život je mnohovrstevnatý a rozporuplný. Tím předjímá moderní literaturu. Ne náhodou inspiroval právě Milana Kunderu, současného světového (původem Čech) autora mnohovrstevnatých (postmoderních) děl, k vytvoření hry Jakub a jeho pán.

- Jeptiška – antiklerikálně (proticírkevně) zaměřený román v dopisech, v nich autobiografie fiktivní hrdinky Zuzany (psáno v ich formě), která byla proti své vůli přinucena vstoupit do kláštera.

Představitelé osvícenství v Anglii