Moderní umělecké směry 20. století

Surrealismus (z fr. = nadrealismus)

- vzniká ve 20. letech 20.stol ve Francii, ve 30. letech se rozšiřuje dále do Evropy

- název od Apollinaira, uvedl ho jako podtitul u své hry, naznačuje, že umělcova fantazie je absolutně nezávislá na vnější realitě, je nad realitou

- ovlivněn Fredovou psychoanalýzou (podvědomí až nevědomí, pudy, psychologie snů)

podle Freuda se podvědomí může projevit jen tehdy, když se vyřadí rozum, který by to omezoval. Díky Freudovi usilovali surrealisté proniknout do podprahového života, inspiraci hledali ve snech, halucinacích apod.

metoda surrealismu: psychický automatismus – texty vznikají automaticky, bezprostředně, bez záměru, bez promyšlení, autor zaznamenává bezprostředně, tedy bez kontroly rozumu a vůle, bezděčně se tvořící představy, obrazy v podvědomí, tedy okamžité stavy, procesy svého nitra, plynulý a automatický tok motivů vycházející z nevědomí; fantazie není omezena logickým myšlením, neexistuje žádný předběžný plán, jsou potírána veškerá pravidla verše (rým, rytmus)

- výsledkem je tzv. surrealistický objekt (v malířství i v literatuře) - do jednoho obrazu se spojují skutečnosti, které běžně nemají nic společného Díky tomu se věci, které třeba důvěrně známe, staví do jiného světla a my najednou odhalujeme zcela nové a překvapivé souvislosti.

Představitelé:

André Breton – zakladatel a autor manifestů surrealismu, francouzský básníka umělecký teoretik,

Dílo: poezie- Magnetická pole, Volná (bláznivá) láska (častý námět láska, žena; volně plynoucí proud asociací), próza - Nadja

Paul Éluard – francouzský básník, jeho poezie je jímavá, hluboká a prostá – je to jedna z nejlidštějších podob imaginace

Dílo: jeden z vrcholů surrealismu je sbírka Veřejná růže, dále Nepřerušená poezie

Salvádor Dalí, Joan Miró, Giorgio de Chirico – španělští malíři, L. Bunuel – španělský režisér

Srovnání dadaismu a surrealismu: oba směry vytvářejí automatické texty, u dadaismu jde však o mechanický automatismus (pomyslné tahání slov z pytlíku) a u surrealismu o psychický automatismus (tok motivů z podvědomí). Zásadní rozdíl je v tom, že dadaismus nepracoval s podvědomím. Po r. 1923 dadaismus nahrazen surrealismem. Zatímco dadaismus byl v prvé řadě hnutím anarchistickým, surrealismus tíhnul k neortodoxním marxistickým pozicím.

Expresionismus (expresio= výraz)

- rozvíjel se v letech 1910 – 1920 především v Německu

- v centru pozornosti je trpící lidská duše, stísněná hrůzami, které přináší násilí

- poezie: plná zoufalství, bolesti, prázdnoty

- odmítá objektivně hodnotit, vydává svědectví spíše v podobě výkřiků hrůzy, křečovitých gest

- dvojí chápání : 1)obecná tendence 2)směr poč. 20. století: v centru pozornosti expresionistů jsou citové stavy a projevy lidské psychiky, ale vzhledem k tomu, že se rozvíjí v období, kdy lidská duše je stísněna hrůzou (1.světová válka..), které přináší násilí⇒ citové stavy plné zoufalství, bolesti, prázdnoty (trpící duše). Obrazy jsou pesimistické, odmítají odmítavě hodnotit, popisovat, vydávají svědectví v podobě výkřiku hrůzy, křečovitého gesta