Moderní umělecké směry 20. století

- přestože brzy zemřel, nasměroval další generace do různých cestiček moderního umění, dokázal trefně vystihnout podstatu moderních směrů – od něj např. pojem surrealismus, propagoval futurismus a kubismus

- i když nemanželský syn Polky, žil v Paříži, hodně cestoval, navštívil i Prahu, za války zraněn, umírá těsně po skončení války na španělskou chřipku (1918).

Nejslavnější sbírky:

Alkoholy (1913) (čít 3, str.44)

– vyjadřuje opojení, okouzlení životem, radostný životní pocit, zachycuje rytmus moderní doby, obdiv k ní – k moderní technice, civilizaci, městu; radost a krásu přináší kromě lásky i nejvšednější každodenní život – třeba i chůze městem v davu, motivy a inspirace z moderního světa, moderní civilizace. Taková je i nejslavnější báseň této sbírky: Pásmo – odtud pojem apollinairovské pásmo (= typ básně, žánr)

- jde o bohaté využití principu asociace - volný proud představ, pocitů, dojmů, nálad, vzpomínek - řazeny tak, jak se vynořují v mysli, tj. bez logických souvislostí (jen právě na principu asociace, ta může, ale nemusí mít logiku)

- výsledkem je polytematická (mnohotematická) báseň, podávající syntetický pohled na svět, zachycuje mnohotvárnost a zázračnost života, vytváří svébytný celek, vzniká nová skutečnost, jež je nezávislá na okolí, smyslem není podat obraz vnějšího světa, ale vyslovit svůj vlastní pocit

- volný proud na principu asociace umožňuje: mísí se fantazie (vzpomínky, sny) i realita, subjektivní a objektivní náhled na svět, lyrika a epika, přítomnost s minulostí, věci staré a nové, všední a vznešené, veselé s vážným, radost i nostalgie; v básni časté motivy času, cesty, střídání místa (hned ve Středomoří, hned v Praze atd.), motivy létání, ohně a žízně atd.

- používá volný verš; „osvobození“ jen vět, ne slov jako důslední futuristé, ruší interpunkci

- Apollinairovo dílo, hl. Pásmo ovlivnilo i českou poezii, hlavně Nezvala, Biebla, Wolkera díky překladu K. Čapka (vydal překlad Francouzská poezie nové doby)

Kaligramy (čít 3, s.46)

- obrazové básně, obsah je zde vyjádřen i graficky

- např. : Eiffelova věž, Zrcadlo, Prší, Kravata, Krajina

Moderní umělecké směry1.pol.20.stol.:

Futurismus (futurus= budoucí)

- vzniká v Itálii před 1.svět.válkou (1908),

- zavrhuje všechny předešlé umělecké tendence, společenské hodnoty

- obracel se k budoucnosti, propagoval a opěvoval svět moderní techniky, velkoměsto, pohyb, rychlost a její krásu (viz v Manifestu: závodní, řvoucí automobil je krásnější než bohyně Níké), obdivoval odvahu, nebezpečí, sílu překonávat překážky (patrný vliv Nietzscheho)

- tuto dynamičnost se snaží vnést do uměleckého díla metodou osvobozených slov: Tak jako člověka chce osvobodit z dosavadních vazeb, konvencí, chce osvobodit i slova a věty z logických vazeb, spojitostí, aby sama ta slova mohla působit zvukově (např. vyjadřovat zvukomalbou i nelibozvučností rachot strojů a letadel) i graficky (velikost, tučnost, rozvržení písma), také ruší interpunkci. Básnický výraz je pak zkratkovitý, proměnlivý, mnohotvárný, má to odpovídat ruchu a tempu moderního světa techniky.