Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Moderní umělecké směry 20. století

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (151 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Kafkovo židovství

Když říkáme, že u Kafky hrál velkou roli jeho židovský původ, nemíníme tím, že by byl vystaven nějakému pronásledování, i když protižidovské nálady trvají. Přestože se s židovskou náboženskou obcí víceméně rozešel (nenechme se tím mást), věděl o židovství zřejmě víc, než by se dalo z jeho projevů k tomuto tématu soudit. Prozrazují to jeho prózy, a zejména pak deníkové záznamy a aforismy. Spojil své židovství s myšlením moderny, a tak vytvořil svou vlastní podobu židovství. Tak jako bychom nemohli mnohým autorům a jejich dílům dobře porozumět bez znalosti biblických předloh, nelze rozumět ani Kafkovi (alespoň zčásti), neznáme-li literárně vypravěčský svět, který mu dodával motivy, myšlenky a pojetí, jež pak nově a volně přetvářel. Tento svět představuje především kabala, popř. popularizovaná kabala, a jí ovlivněné židovské tradice. Kabala (z hebr. podání, tradice) je směr středověké židovské učenosti, který na základě prvků judaismu a panteistické filozofie pěstoval alegorický výklad Starého zákona, jako cestu k objasnění jeho tajného smyslu.

Kabala chápe rozvrstvení světa jako kvalitativní hierarchii. Nebeské stupně stojící nejblíže lidskému světu jsou svou kvalitou o mnoho blíže pozemskému světu než vyšším stupňům, které jsou nad nimi, a běda proto modlitbě a běda proto duši, jež se nemohou protlačit vzhůru a narážejí na ně, což si Kafkovi hrdinové, Josef K. i zeměměřič K., musí prožít. Dostanou se sice do styku se soudem (Josef K.) a zámkem (zeměměřič K.), ale to, co tu vidí, se sotva liší od jejich vlastního mizerného světa. V obou velkých románech, v Procesu i v Zámku, líčí Kafka lidskou neschopnost proniknout svým jednáním před rozhodující instanci.

Kabalistický spis z 16.stol. říká: „Každý den se vznáší nad světem rozsudek, neboť svět byl stvořen soudem (tj. podle principu přísné spravedlnosti), a ten je jeho základem. Nechť se proto člověk stále střeží hříchu, neboť neví, kdy soud nad ním započne. Může se stát, že sedí ve svém domě a tu nad ním začne soud, nebo vyjde ven, právě když soud začíná, a neví, zda se ještě vrátí domů. Chce-li někdo proniknout do svatosti, musí projít několika branami, jednou za druhou. A ke každé bráně je určeno několik strážců, kteří hlídají panství moudrosti, aby nevešel žádný, kdo si to nezaslouží. Kdyby tomu bylo jinak, mohli by do Tóry vstoupit všichni hříšníci.“ Dávná mystická zkouška adeptů u nebeských bran je tu chápána jako soud. Z toho vyplývá, že v kabale je lidská cesta k pravému životu vnímána jako cesta různými soudními instancemi. Kafka jistě znal tradici mystického putování nebesy a s tím spojenou tradici dveřníků a oděl ji do německého jazykového šatu západoevropského střihu.

Témata, do kterých materiál patří