UVOD_DO_BIBLE_2013_III

Mezi Zj a ostatními Janovými spisy existují také určité shody. Zj 1,7 a Jan 19,37 je citován Zach 12,10. Společné je také označení Krista jako vítěze Jan 16,33 a Zj 3,21; 5,5; 17,14. Zj i janovské spisy NZ spojuje dualismus i některé pojmy, jako život, smrt, svědectví, svědčit, zachovat/uchovat.

Styčné body mezi Zj a ostatními janovskými spisy jsou viditelně v menšině. Proto dnes mnoho biblistů pokládá identifikaci autora Zj s apoštolem Janem za nevhodnou nebo prostě nemožnou. Autor nijak nenaznačuje, že by se počítal mezi apoštoly.

Neuspokojuje plně ani hypotéza žáka apoštola Jana jako autora Zj. Není také vhodné myslet na presbytera Jana. O autorovi můžeme oprávněně říci to, že se jmenoval Jan, byl židovského původu a měl zřejmou autoritu v církevních obcích Malé Asie.

Nemalou roli hraje ve Zj symbolika čísel. Zvláštní význam měla posvátná čísla 3, 7 a 12. Číslo 3 (trojúhelník) představuje to, co je uzavřené, hotové, přehledné a platné. Ve Zj ovšem toto číslo nemá větší význam. Číslo 7 (čtvrtina měsíční fáze a součet 3 a 4) je symbolem ukončené řady, plnosti. Ve Zj se objevuje často, ale ne jako posvátné číslo. Číslo tři a půl (polovina ze sedmi) je číslem neštěstí a omezenosti. Ve Zj se s ním setkáváme v časovém určení "tři a půl dne" (11,9.11), popř. v údajích 42 měsíců (11,2; 13,5) nebo 1260 dní (11,3; 12,6), což odpovídá třem a půl roku. To byla doba znesvěcení jeruzalémského chrámu za krále Antiocha IV. Epifana v letech 167-164 př. Kr. Tyto údaje symbolizují dobu soužení, která však má v Božím plánu omezené trvání. Číslo 12 (měsíce v roce) mělo v izraelském národě velký význam (dvanáct kmenů). Ve Zj (jako jinde v NZ) je číslem Božího lidu, jehož základem je dvanáct apoštolů. Plnost Božího lidu je vyjádřena násobkem 12 x 12, tj. číslem 144 /tisíc/ (7,4; 14,1.3; 21,17). V Apokalypse je časté také číslo 4 (počet světových stran). Představuje celistvost a úplnost. Číslo 10 (vyjadřující jinak zaokrouhlenost) symbolizuje ve Zj omezenou plnost moci (např. 12,3; 13,1).

Zj 13,18 nacházíme číslo 666. Je to číslo šelmy, přičemž je výslovně řečeno, že je to „číslo člověka“. „Kdo má rozum“ je vyzván k spočítání, tzn. k identifikaci osoby. Snad se jedná o tzv. gematrii = o záměnu písmen za jejich číselné hodnoty a jejich součet. Číselné hodnoty mají písmena v řec. i hebr. abecedě. Nejlepším řešením se zdají slova „císař Nero“ (hebrejsky dávají písmena nrwn qsr součet 666). V souvislosti textu se nemyslí na historického Nerona, ale na císaře Domiciána, který je chápán jako Nero redivivus. Základem je legenda, že Nero nespáchal r. 68 sebevraždu, ale utekl k Partům, od nichž se jako vojevůdce vrátí. Za zmínku stojí symbolika čísla. Tři šestky představují vrchol špatnosti, odpadu od Boha (6 jako číslo zla: polovina z 12 nebo 7 bez 1).