UVOD_DO_BIBLE_2013_III
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Ju není skutečným dopisem. Chybí u něho dopisní závěr. Celkem výstižná je pro Jud charakteristika jako „protiheretický leták“. Řečtina Ju je poměrně dobrá. SZ citáty jsou podle Septuaginty.
Také Ju staví badatele před otázku, zda tento list napsal skutečně Juda, „bratr Páně“. Nejen jazyk, ale i citáty ze SZ a obsah listu ukazují na pozdější dobu. Na druhé straně však zase historický Juda nepatřil k velkým a známým postavám prvotní církve. Ve 4. stol. patřil Ju k ještě ne všeobecně uznávaným spisům NZ. Bylo to zřejmě kvůli jeho užití apokryfních spisů.
Adresáty Ju nemůžeme jednoznačně určit. Ju 1 je široké a neurčité vyjádření. Z obsahu by se dalo usuzovat, že list byl určen židokřesťanům. V novější době byl však vysloven i názor opačný. Bezpečná znalost židovské tradice, kterou předpokládá Ju, ukazuje pouze jednoznačně na autora jako na židokřesťana. Kritizovaní bludaři byli však podle všeho pohanokřesťané. Adresáty musíme nejspíše hledat mimo Palestinu. Mohli žít např. v Sýrií. Přesnou dobu napsání Jud nelze stanovit. Historický Juda by psal asi před r. 70. Nejčastěji se však dnes Jud datuje kolem r. 90 po Kr. To rozhodně platí při autorství někoho pozdějšího než Judy, „bratra Páně“.
List může působit čtenáři potíže, protože proti falešným názorům nebojuje argumenty, ale odsouzením. Jeho význam však spočívá v tom, že poukazuje na trvalý význam jednou provždy předané a přijaté víry.
5.3 První list Petrův
Odesílatel se představuje „Petr, apoštol Ježíše Krista“(1,1). Je to tedy apoštol Šimon Petr, jeden z Dvanácti. Pocházel z Betsaidy (Jan 1,44), byl ženatý a v době Kristova veřejného působení bydlel v Kafarnaum a vykonával se svým bratrem Ondřejem povolání rybáře. Kristem byl povolán za apoštola a dostal jméno Kéfa(s)/Petr (Jan 1,43; Mt 16,18).
Petr patřil mezi tři upřednostněné učedníky. Vyznal Ježíše jako Mesiáše (Mk 8,29 par.) a vystupoval jako mluvčí apoštolů. Ačkoliv zradil Krista, dostalo se mu mezi prvními zjevení Zmrtvýchvstalého (1 Kor 15,5; Lk 24,34). Podle Sk byl hlavou prvotní církve v Jeruzalémě. Přijal setníka Kornélia jako prvního pohana do církve. Za Heroda Agrippy I. byl vězněn, ale zázračně vysvobozen (asi r. 42). Potom se účastnil apoštolského sněmu v Jeruzalémě (Ga 2; Sk 15). Pak byl v Antiochii a měl určitý spor s Pavlem (Ga 2,11n.). Stará tradice hovoří o 25letém působení sv. Petra v Římě (tj. asi od r. 42 po Kr.). Dnes se většinou pokládá za nespolehlivou. Petrova mučednická smrt v Římě je dnes uznávána biblisty a historiky.
1 Pt lze chápat jako původně jednotné dílo. Je v něm užito materiálu z tradice. Zřejmé jsou styčné body s Pavlovými listy. List je napsán dobrou řečtinou (lepší než listy sv. Pavla). SZ je citován podle LXX.
Mohl 1 Pt napsat apoštol Petr? Z listu nejsou patrné osobní kontakty s adresáty, autor se neodvolává na osobní znalost Ježíše Krista. Mnozí biblisté se dnes vyslovují pro pseudepigrafičnost 1 Pt.