UVOD_DO_BIBLE_2013_III

Patrná je blízkost Ko s Fm (jmenována řada stejných osob). Pokročilá teologie Ko mluví jednoznačně nejdříve pro sepsání ve vězení v Římě. Tam mohl být napsán i Fm. Kol musí být pozdější. Lze pokládat za možné, že Ko byl napsán během Pavlovy vazby v Římě v letech 62-63 po Kr., třebaže jeho účast na kompozici listu byla mnohem menší než u listů, které jsou obecně uznávány za autentické.

Je-li Ko deuteropavlovský, byl napsán asi kolem r. 70 nebo nedlouho potom. Místo nelze jasně určit, snad jakási Pavlova škola v Efesu.

List má velký význam především pro svou kristologii. Kristus je hlavou církve i hlavou veškerého tvorstva (1,15-18). Svědčí o tajemství vykoupení. Pavel je vzorem pro radostnou účast na tomto Božím díle.

2.4 List Efesanům

Pavel působil delší dobu v Efesu (srv. Sk 19). List ovšem neprozrazuje žádnou osobní znalost mezi odesílatelem a adresáty. Jiný problém je, že v preskriptu (1,1) slova „v Efesu“ nebyla v původním textu. Úplné vysvětlení, jak zněl původní preskript Ef 1,1 a jak nahlížet na slova „v Efesu“, není možné.

Některá důležitá místa listu: 2,20 (stavba církve), 4,4-6 (prvky jednoty církve), 4,10-12 (jednotlivé úkoly [služby] ve stavbě církve), 4,22-24 (svléci starého člověka a obléci nového), 5,14 (krátký hymnus), 5,32 (tajemství manželství).

U Ef je patrná jeho blízkost ke Ko, která sahá až ke společným formulacím. Ko je však třeba pokládat za prvotní. V Ef jsou některé myšlenky Ko rozvedeny (např. Kol 1,26 a Ef 3,5) a teologie je oproti Ko více prohloubena. Ačkoliv Ef prozrazuje znalost Ko, jsou oba listy samostatnými díly. Nelze říci, že by autor Ef opisoval z Ko, spíše je poznat, že autor Ef znal Ko zpaměti. Vztah Ko a Ef vede nejlogičtěji k závěru, že oba listy nepocházejí od stejného autora.

Pro ty, kteří už Ko vidí jako dt pavlovský, také Ef ní od Pavla. V Ef jsou však i jiné známky pozdější doby. Téměř chybí očekávání paruzie. Ef 3,1-13 hovoří o Pavlově službě. Ta je líčena tak, že se jeví jako rekapitulace z doby po Pavlovi. Kdyby byl Ef napsán za Pavlova života, pak během apoštolova římského vězení v 60. letech. Dnes velká část biblistů vidí v Ef dílo Pavlova žáka, který rozvinul teologické dědictví sv. Pavla. Snad práce určité školy, která mohla mít počátky už za Pavlova života. Pak Ef sepsán někdy v 80. nebo spíše začátkem 90. let.

Autor Ef byl zřejmě židokřesťan, adresáti Ef byli asi pohanokřesťané. Místo napsání při dt pavlovském charakteru listu nelze bezpečně určit, ale největší pravděpodobnost má Efes.

List je pro svůj teologický obsah významným hlasem mezi NZ spisy. Rozvíjí teologii tajemství Božího plánu spásy a především tajemství univerzální Kristovy církve.

3. Pastorální epištoly

Listy 1 Tm, 2 Tm, Tt jsou si navzájem podobné jazykem, slohem a ve značné míře i svým obsahem. Společné mají také to, že jsou adresovány pouze jedné osobě. Jsou obvykle označovány jako „pastorální epištoly“. Obsahují totiž převážně pokyny, jak vykonávat církevní úřad, a podmínky k přijetí osob do církevní služby.