UVOD_DO_BIBLE_2013_III
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Z Fp lze vyvodit, že filipští křesťané se dověděli, že apoštol Pavel je ve vězení. Poslali k němu svého spolubratra Epafrodita s darem (asi peníze a také snad oděv). Během svého pobytu u Pavla Epafroditos onemocněl, a to „až na smrt“ (2,27). Filipané se o nemoci dozvěděli a dělali si velké starosti. Epafroditos se však opět uzdravil a byl zřejmě doručitelem Fp.
Autorství apod. Pavla u Fp je dnes nesporné. Jinak je tomu s otázkou, zda Fp byl původně jedním listem nebo je složen z více listů. Je např. překvapivé, že za doručený dar Pavel děkuje až ke konci listu. Dnes mnozí biblisté počítají s tím, že Fp je složen z více (3) původních listů. Např: A: 4,10-20 (poděkování za dar brzy po jeho doručení) B: 1,1-3,1 (list se zprávami a napomenutími) C: 3,2-4,9 (varování před odpůrci) 4,21-23 lze přičíst ke kterémukoli z listů. Pro výklad Fp nemá vyřešení otázky jednoty listu podstatný význam.
Tradiční názor počítal s napsáním Fp v (1.) římské vazbě apoštola Pavla, tj. asi v letech 61-63. Dnes má většina předních biblistů za to, že Fp byl napsán během svého vězení v Efesu (srv. Sk 19) koncem první poloviny 50. let. Hlavním argumentem pro Efes je kratší vzdálenost Filip od Efesu než od Říma. Tím mohl být styk apoštola Pavla s filipskými křesťany snazší a hojnější. Byl-li Fp napsán během předpokládaného vězení sv. Pavla v Efesu, bylo to někdy kolem r. 55. Napsání v Římě by bylo kolem r. 62.
List nejen vypovídá o milém vztahu apoštola Pavla k jeho oblíbené církevní obci, ale máme v něm také důležitý vhled do myšlení a rozhodování apoštola Pavla jako člověka a křesťana. Přecenit nelze dogmaticky velmi důležitý hymnus 2,6-11. V neposlední řadě lze list chápat jako manifest křesťanské naděje a radosti (srv. 4,4-7).
2.2 List Filemonovi
Nejkratší list apoštola Pavla v NZ je rozdělen pouze na 25 veršů. Je to také jeho nejprivátnější list. Ovšem v žádném případě se nejedná o zcela soukromý dopis, protože adresátů je víc, včetně „církve“ ve Filemonově domě.
Sv. Pavel, který se nachází ve vězení, píše bohatému křesťanovi Filemonovi, který bydlel pravděpodobně v Kolosách, odkud mu utekl otrok Onesimos, který se dopustil krádeže nebo zpronevěry (18). Onesimos se dostal k Pavlovi a ten ho získal pro Krista (10). Stal se také Pavlovým pomocníkem. Pavel, ačkoliv by ho potřeboval, ho posílá zpět. Přechovávat zběhlého otroka bylo nebezpečné. Pavel posílá otroka Onesima jako „milovaného bratra“ (16) a prosí, aby ho Filemon přijal, jako by to byl Pavel sám.
Fm obsahuje tedy vlastně pouze jedno téma. Apoštol se přimlouvá za uprchlého otroka. Podstatný je Pavlův nadhled a křesťanský přístup k Onesimovi a jeho záležitosti. Zůstává však určitá nejasnost, co všechno sv. Pavel od Filemona očekával (v. 21). Z Fm nevíme, zda si apoštol Pavel přál Onesimovo propuštění. Spíše musíme počítat s tím, že si to jednoznačně nepřál.