VIII_KULTURA_rs

okolnosti svého dnešního života uvědomují jen zpola.

Nestačí, abychom osvícenství vysvětlili - musíme mu
rozumět.

Ostatně, toto rozlišení mezi vysvětlením a rozumě­

ním nám dalo samo osvícenství. Ve své teorii dějin na

ně upozornil Vico a zároveň s ním i Kant ve své morální

filosofii. Romantický teolog Friedrich Schleiermacher,

inspirovaný Kantovým popisem praktického rozumu,

tvrdil, že metody přírodních věd nemohou nikdy vysvět­

lit lidské činy, které je třeba chápat jako rozumem řízené

činy svobodného jedince. Schleiermacher se domníval,

že totéž platí i o textech, které je možné interpretovat

pouze prostřednictvím pomyslného rozhovoru s autory.

V hermeneutice - umění interpretace - se hledají spíše

důvody než příčiny. Texty chápeme jako výrazy rozu­

mové aktivity, téže aktivity, která se tím, že je interpre­

tujeme, na nás vykazuje.

Pozdější kantovec Wilhelm Dilthey rozšířil působnost

Schleiermacherovy hermeneutické „metody" na celý

lidský svět. Podle něj se lidské činy nesnažíme vysvětlo­

vat z hlediska vnějších příčin, nýbrž „zevnitř", rozumo­

vým promítnutím sebe sama, které nazval Verstehen.

V rozumění lidskému životu a jednání hledáme před­

stavy, které nám mohou být vzorem a vodítkem. Proto

například chápu váš strach promluvit na jistém místě,

pokud si (tak jako vy) představím, že jde o místo „po­

svátné". Nejde o žádné vědecké vysvětlení, nýbrž o vcí­

tění a pochopení, výsledek naznačeného či uskutečně­

ného rozhovoru.

Předmětem Verstehen nejsou jen jednotliví lidé. „Ro­

zumění" se může zaměřit na celý lidský svět - svět in-

42

stitucí, zvyků, zákonů a kultury. Verstehen je kultivová­

no obory, kleré se zabývají spíše důvody, významy

a hodnotami než příčinami, tedy spíše společenskými

vědami než vědami přírodními. Konečným výsledkem

pak je (nebo by mělo být) niterné porozumění životu,

myšlení a pohnutkám lidí kolem nás, nikoliv věda o lid­

ském chování. Lidský svět je světem významů a věda

nemůže žádnému lidskému významu porozumět v jeho

plnosti. Každý projev, máme-li odhalit jeho plný vý­

znam, musíme navrátit do jeho společenského, histo­

rického a kulturního kontextu; proto musí být Verstehen

cizelováno srovnáváním a kritickou analýzou.

Výše uvedené myšlenky jsou sporné, obsahují však

minimálně jednu nezpochybnitelnou pravdu, na kterou

jsem už také upozorňoval. Každou kulturu lze nahlížet

buď zevnitř, nebo zvenku - jako příslušník kmene nebo

jako antropolog. Homérova Odyssea nám umožňuje

sdílet vnitřní pohled na svět plný čar a kouzel. Díky

umělcům, jakými byli Pope, Goelhe a Mozart, může­

me dosáhnout téhož vnitřní vhledu do střízlivého svě­

ta osvícenství. Ukazují nám, jaké to bylo prožívat ztrá­