NAKLADATELSTVÍ A KNIŽNÍ OBCHOD V ČESKÝCH ZEMÍCH
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Český nakladatel a knihkupec Bohuslav Šimáček vydával edice Kabinetní knihovna a Libuše a několik souborů českých klasiků. Rozmach zaznamenala firma po roce 1920, kdy došlo ke spojení s knihkupcem Emilem Šolcem. Pod značkou Šolc a Šimáček vydali v letech 1929-34 přes 200 sešitů v edici Knihy dobrodružství.
František Šimáček je známý pod literárním pseudonymem Vojtěch Bělák, avšak ve svých nakladatelských aktivitách působil pod vlastním jménem. Byl redaktorem Národních listů, vydával časopis Posel z Prahy, působil v deníku Národ a od roku 1882 se věnoval výhradně nakladatelské činnosti a vlastní tiskárně, založené už v roce 1871. Vydal řadu nákladných děl , jako například několikadílné, bohatě ilustrované Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze království českého, Kottův Českoněmecký slovník nebo Všeobecnou patologii s kvalitním ilustračním vyobrazením.
K zajímavostem té doby patří činnost známého kabaretiéra a průkopníka českého filmu Josefa Švába-Malostranského, který rovněž vlastnil knihkupectví a vydával Švábovy hudební humoristické listy. Dnes už o této osobnosti české kultury přelomu 19. a 20. století málokdo ví, že se angažoval i na tomto poli.
Nakladatelství a knižní obchod od vzniku Československé republiky do konce druhé světové války
S blížícím se rozpadem Rakouska–Uherska se kulturní a společenský život českého národa stále více zvýrazňoval; obrat byl patrný i v politické angažovanosti Čechů, i když zatím stále v rámci monarchie. Tento trend začátku 20. století, kdy se vydává mnoho českých knih a roste počet knihkupců i nakladatelů, na několik let přerušila první světová válka. Po jejím vypuknutí opět nastal policejní a cenzurní režim, takže i v oblasti knižní kultury logicky dochází k období stagnace, které můžeme spíše než rakousko-uherskému mocnářství připisovat okřídlenému heslu „inter arma silent Musae”(volně přeloženo: války nepřejí umění). Čím zřejmější byl pro Rakousko neúspěšný konec války, tím tvrdší a nesmyslnější byla cenzura a omezování kulturního života, nicméně to už byly poslední záchvěvy mocnářství. Vznik samostatného státu Čechů a také Slováků se nezadržitelně blížil.
Definitivní konec války a s ním i rozpad Rakouska–Uherska vyústil ve vznik pro Čechy tolik vytouženého samostatného státu.
Vznik Československé republiky měl pronikavý vliv na knižní obchod. Tím, že nastalo úplné uvolnění od veškerého národnostního a kulturního útisku a skončila politická represe, nastal v prvních letech Československa knižní boom . Začaly vycházet stovky českých titulů, beletrie, poezie a nejrůznější do té doby zakázaná literatura. Samozřejmě pozadu nezůstala kniha politická, která se v minulém období na knižním trhu takřka neobjevovala. Nejrůznějších politických statí, manifestů, úvah a pojednání vyšla celá řada, literatura reprezentovala všechny směry od pravicových konzervatistů až po marxismus-leninismus.