Důsledky členství v EU pro ČR
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Spolupráce v justičních a policejních záležitostech
Základem politiky byla potřeba společné reakce na hrozbu terorismu v 70. letech. Na mezivládní úrovni vznikly pracovní skupiny nazývané TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence Internationale).
Další linií je Schengenská dohoda o vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, kterou roku 1985 uzavřely Francie, Německo a státy Beneluxu.
Součástí unijního rámce se politika stala nabytím účinnosti Maastrichtské smlouvy (1993), kdy se dostala do tzv. III. pilíře. Amsterodamská smlouva z roku 1999 velkou část agendy převedla do I. pilíře a pod komunitární právo.
Lisabonská smlouva zrušila tradiční pilířovou strukturu a komunitarizovala již prakticky neexistující III. pilíř.
Nově vzniklá oblast s názvem Svoboda, bezpečnost a spravedlnost podléhá hlasování Rady kvalifikovanou většinou a legislativní proceduře spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu.
Vynucovací pravomoc pro všechna rozhodnutí v oblasti justice a vnitra přísluší Evropskému soudnímu dvoru (ESD).
Policejní spolupráce
Policejní spolupráce mezi členskými státy byla zakotvena jako mezivládní politika v rámci Maastrichtské smlouvy.
Amsterodamská smlouva rozšířila unijní pravomoci a vytvořila EUROPOL (Evropský policejní úřad).
Do jeho agendy spadá shromažďování, uchovávání a výměna informací.
Mandát se vztahuje na závažné přeshraniční trestné činy.
Zavedení Evropského zatýkacího rozkazu nahradilo zdlouhavé extradiční postupy. Umožňuje rychlé vrácení obviněných, kteří uprchli do zahraničí, aby se vyhnuli trestnímu stíhání v zemi, kde mají být souzeni.
Soudní spolupráce
Posílená spolupráce soudů zajišťuje, aby rozsudky vynesené v jednom členském státě byly uznávány a vykonávány v rámci celé Evropské unie.
Dotýká se sporů s mezinárodním prvkem, nebo žijí-li účastníci sporu v jiných členských státech (např. u rozvodů).
Trestněprávní spolupráci zjednodušuje EUROJUST (Evropská jednotka pro justiční spolupráci).
Volný pohyb služeb
Činnosti zahrnované do služeb:
Bankovní a pojišťovací služby
Dopravní služby
Finanční služby
Zdravotní péče
Notářské služby
Telekomunikační, rozhlasové a televizní služby atd.
Důvody omezení a dopady na ČR
Otevření trhu bankovních a pojišťovacích služeb se muselo vypořádat s tím, že je ve všech zemích vystaven přísnému regulačnímu režimu, jenž detailně upravuje podmínky zřizování a provozu těchto institucí.
Udělovat oprávnění podnikat v tomto sektoru bylo výlučnou záležitostí každého státu. To sice nebránilo vstupu zahraniční banky, která se však musela přizpůsobit domácím podmínkám.
Liberalizace bankovních služeb byla provedena prostřednictvím dvou směrnic (1977 a 1989), jež otevřely příslušný trh takto:
1. Byly harmonizovány podmínky, za nichž může být v členském státě banka zřízena a provozována její činnost (tzv. pravidla obezřetného podnikání) a může být udělena licence,