Sociologie pro ekonomy

Vymezení předmětu sociologie jako vědy je obtížné, protože sledované sociální jevy mají komplexní povahu, složitou vnitřní strukturu, jsou značně proměnlivé a rozporuplné. Sociologie přitom usiluje o poznání sociálních jevů v jejich širokých souvislostech a snaží se provádět určitá zobecnění. Proto se názory na předmět sociologie často liší a postupně vyvíjejí.

Další zdroje:

Berger,P.L.,: Pozvání do sociologie. Praha 1991,

Keller, J.: Úvod do sociologie. Praha 1992,

Petrusek, M.: Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993

1. Sociální konflikty

Teorie konfliktů tvoří významnou součást poznání společenských procesů, ke kterému dospěla sociologie. Má své místo ve všech dílčích sociologických disciplínách. Konflikt chápeme jako boj, zápas o hodnoty, vyšší status, moc a zdroje, v němž cílem oponentů je neutralizovat, postihnout nebo likvidovat jejich soupeře. Sociální konflikt však nevystupuje jen jako negativní faktor, který rozděluje a trhá sociální strukturu. Sociální konflikt může plnit mnoho určitých funkcí ve skupinách a jejich interpersonálních vztazích. Může přispívat k udržování hranic skupin a bránit úniku členů ze skupiny.

Teorie konfliktů se rozšířila hlavně v USA. Je spjata se jmény sociologů jako jsou Lewis Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf a také Randall Collins. Šíří se hlavně v padesátých letech.

Teorie konfliktu jako protiklad konsensuální teorie

Pokud bychom se měli pokusit formulovat základní otázku veškeré sociologie, musela by patrně znít: „Jak je vůbec možný řád ve společnosti?“ V odpovědi na tuto otázku se ovšem jednotliví sociologové i celé směry mnohdy výrazně liší. Rozlišujeme směr konsensuální a směr konfliktní.

• Teorie konsensuální předpokládá, že v základu sociálního řádu stojí nepsaná úmluva, podle níž se lidé více či měně vědomě zavazují, že budou dodržovat pravidla umožňující jim vzájemné soužití. Protože jsou odkázáni jeden na druhého, snaží se maximalizovat výhody, které z této skutečnosti plynou, a minimalizovat vzájemné třecí plochy snižující účinnost jejich kooperace. Lidé se sdružují proto, že z toho mají výhody, a bylo by od nich nerozumné, kdyby se chovali jinak a pravidla soužití nerespektovali.

• Teorie konfliktu se domnívá , že jakákoliv forma lidského soužití vyhovuje vždy jen části (zpravidla menší) zúčastněných. Ostatní jsou k účasti na daném sociálním řádu donuceni, i když to pro ně není mnohdy vůbec výhodné. Každý sociální řád privileguje jisté skupiny lidí a diskriminuje ostatní.

Konsensuální teorie popisuje problém sociální změny jako výsledek postupného přizpůsobování systému na měnící se potřeby či vnější okolnosti, podle teorie konfliktu dochází ke změně v důsledku střetu odlišných zájmů různých skupin v rámci téže společnosti, nebo v důsledku konfliktů mezi cizími společnostmi.