Sociologie pro ekonomy

2. věda o formách sociálních vztahů

Charakteristická je německá formalistická škola ( G. Simmel ). Zkoumá obsahy sociálních forem společenských vztahů. Tytéž společenské obsahy se mohou projevovat v odlišných formách a v téže formě mohou být vyjádřeny odlišné obsahy.

3. věda o sociálním jednání

Max Weber rozpracoval ideu sociologie jako vědu o smysluplném jednání. Sociologie má pochopit smysl lidského jednání prostřednictvím porozumění, které však nevylučuje kauzální výklad. V kontextu svého pojetí rozpracoval Weber osobitou metodologii ideálních typů.

4. věda o sociálním chování

Protipólem chápající sociologie, je sociologie, která vychází z představy, že jediným pozorovatelným faktem, který může být předmětem bádání je viditelné chování a odmítá zkoumat to, co nelze bezprostředně pozorovat ( city, postoje, motivy ).

5. věda o sociální činnosti

Inspirován Weberem vypracoval své pojetí T.Parsons, jenž definuje činnost jako chování, které je orientováno k dosažení cíle. Je řízeno společenskými normami a odehrává se v určitém prostředí a obsahuje výraznou motivaci.

6. věda o sociální interakci

Individuum je reálným faktem a do společnosti se dostává prostřednictvím interakce ( vztahu ). Společnost je soubor interagujících individuí a společenský řád je výsledkem této interakce. G.H. Mead upozornil na rozhodující význam symbolické interakce ( jazyk ) jako výhradně lidské.

7. věda o společenských skupinách

Zde je předmět sociologie vázán na různé formy a způsoby lidského sdružování ve skupinách, na jednání v nich a na vztahy mezi skupinami.

8. věda o sociokulturních jevech

Socio-kulturní svět obsahuje několik významů. Patří sem hodnoty a normy, materiální prostředky, které tyto významy nesou a vědomé lidské aktéry, kteří významy tvoří, manipulují s nimi a materializují je. Parsons považuje kulturu za jádro společenského života, ve kterém se lidé socializují (přizpůsobují se, začleňují se do společnosti ), integrují se a společnost se tak udržuje ve stavu dynamické rovnováhy.

9. věda o sociální struktuře

Koncept sociální struktury přešel do sociologie z mechaniky.Vyjadřuje skutečnost, že nezáleží na počtu a povaze prvků, které tvoří celek ale především na jejich vzájemných vztazích. Zatímco klasický strukturalismus předpokládá společenskou rovnováhu na základě mechanizmů socializace a sociální kontroly, marxistické pojetí pokládá konflikt za hybnou sílu sociální dynamiky. Strukturalistické pojetí tak existuje ve dvou podobách. V konsensuální a konfliktní.

10. věda o každodennosti

Souvisí s rozvojem interpretativní sociologie na sklonku 60.let 20.století. Soustřeďuje se na každodenní život člověka, jako na jednotlivce, individuum. V každodenní interakci lidé sociální svět nejen přijímají a spoluutvářejí ale také mění.