Sociologie pro ekonomy

Byl jedním ze zakladatelů Sociologického ústavu a hlavním vydavatelem Sociologické revue. K hlavním dílům, v nichž vytvořil vlastní pozitivisticky orientovaný sociologický systém patří: „Sociologie“ a „Sociologie práva a mravnosti“, tato kniha je první českou sociologií práva.

Arnošt Inocenc Bláha (1879 – 1960)

Nejvýznamnější český sociolog. Byl průkopníkem sociologických výzkumů u nás. Své sociologické vzdělání získal na univerzitách v Praze, Vídni a Paříži. Působil jako učitel na středních a vysokých školách v Praze a Brně. Později působil na FF Masarykovy univerzity v Brně jako profesor sociologie a ředitel sociologického semináře.

Vydával, spolu s Chalupným a Fischerem, Sociologickou revue.

V Brně založil Vysokou školu sociální a stal se jejím rektorem. Až do svého penzionování usiloval o zachování oboru sociologie.V ústraní potom pracoval na syntéze svého celoživotního díla „Sociologie“, vydaném osm let po jeho smrti v roce 1968.

Patřil k představitelům laické morálky. Filozoficky navazoval na Masarykův kritický realismus a současně u nás reprezentoval přechod od klasického pozitivismu (Comte, Spencer), k sociologickému objektivismu (Durkheim).

Bláha definoval sociologii jako vědu o sociálních jevech.

Za klíčový harmonizující faktor optimálního zdravého fungování společnosti považuje mravní a duchovně kulturní hodnoty. Klade do popředí význam odpovědně jednajícího jedince, úlohu vzdělání a mravní výchovy.

Podle něj není společnost jen prostým součtem jednotlivců. Společnost je proto možno chápat jako systém funkcí, v němž jednotlivé, relativně samostatné funkční procesy na sebe vzájemně působí a prolínají se.

Kromě teoreticko-metodických sociologických prací vydal řadu monografií z oblasti speciálních sociologií a o problematice etiky, rodiny a výchovy.

K jeho hlavním pracím patří monografie „Město“, „Sociologie sedláka a dělníka“, „Sociologie dětství“ a „Sociologie inteligence“, která se v roce 1937 stala jedinečným dílem ve světové sociologii. Své dílo završil monografií „Sociologie“, v níž vyjadřuje své pojetí sociologie.

Tyto sociologické monografie vycházejí z obecné koncepce sociologické teorie, které jsou věnované rozboru základních sociálních skupin naší společnosti. Ve spisech zabývajících se sociologií rodiny a morálky je úzká propojenost sociologického a etického uvažování.

Sociologické školy

Termín sociologická škola se používá ve vědecké literatuře ve dvou hlavních významech:

1.Vztah učitele a žáků,

v tomto případě mluvíme o „škole B. Foustky“, k níž patří jeho žáci:

K. Galla, O. Machotka, Z. Ullrich,

o „škole E. Chalupného“, k níž se výslovně hlásí: J. Šíma,

o „škole A. Bláhy“, k níž lze řadit jeho žáky zejména:

A. Obrdlíka, J. Obrdlíkovou, M. Hájka a další.