Sociologie pro ekonomy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Další zdroje:
Dahrendorf,R.: Moderný sociálny konflikt. Esej o politike slobody. Bratislava 1991,
Giddens, A.: Sociologie, Praha 1999
Klofáč, J., Tlustý, V.: Soudobá sociologie Praha 1965
Keller, J.: Úvod do sociologie Praha 1997
Interpretativní sociologie
Interpretace ( z latinského interpretatio – výklad, vysvětlení ) je pojem, používaný v sociologii v kontextu interpretativní sociologie, jako označení toho, jak aktér, účastník sociálního života rozumí tomu,co dělají jiní lidé, co vytvořili, jak rozumí objektům sociálního světa, především jazyku a symbolům.
Interpretativní sociologie upozorňuje, že lidská činnost je značně odlišná od chování zvířat. Jak praví americký antropolog: zvířata nemají strýčky, křtiny ani neděli. Lidé to vše znají proto, že přisuzují různým věcem různé významy.
Proto se na rozdíl od všech ostatních tvorů chovají v neděli jinak než ve všední den a vůči strýčkovi jinak než vůči bratranci. Badatel, který by chtěl od specificky lidského světa významů abstrahovat podobně jako to činí ve svém oboru naprosto oprávněně přírodovědec, nikdy nepochopí, proč se lidé při stejných klimatických podmínkách chovají v neděli jinak než ve středu.
Společnost je výtvorem svých členů. Není nikdy výtvorem hotovým, minutu po minutě je svými členy stále znovu předělávána. Tato teze má pochopitelně velký demokratizační význam. Společnost není tvořena velkými osobnostmi za přihlížení žasnoucích mas. Každý si dělá svůj svět sám a má ho přesně takový, jakým si ho , spolu s druhými lidmi, dokázal učinit. Významy se přidělují v průběhu všedních každodenních interakcí. Nejsou nikým nadekretovány dopředu a již vůbec nejsou nezměnitelné. Naopak nikdy nelze tvrdit, že dílo je hotovo a že stačí takové, jaké je. Interpretativní sociologie nepřipouští, že by bylo vůbec technicky možné svět v jeho významech na určitou dobu umrtvit a zmrazit. Odporuje to jejím předpokladům o povaze člověka.
Člověk je svou povahou bytost sociální. Nestvořila ho však žádná anonymní společnost. Zformoval se sám díky interakcím se svými blízkými, v jejich přítomnosti. Interakcionismus je domácká sociologie, kterou zajímá, jak se člověk chová, když se cítí nejvíce sám sebou. Svět každého člověka se utváří ve skupinách důvěrně známých druhých lidí. Bez interakce s nimi nemůže být udržován.
Symbolický interakcionismus
Symbolický interakcionismus je jednou z hlavních částí interpretativní sociologie a vychází z následujících předpokladů:
Lidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají všem věcem, jež je obklopují.
Tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, jsou produktem sociální interakce probíhající mezi členy společnosti.
Tyto významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány a redefinovány v průběhu nových interakcí.