Sociologie pro ekonomy

• vztah mezi skladatelem a posluchači

• vztah mezi hudebníky

Velmi podstatné je Schutzovo pojetí sociální vědy jako zásadně odlišné od věd přírodních. Schutzovu teorii rozvíjeli jeho blízcí přátelé, později se soc. fenomenologie diferencovala do různých směrů, z nichž nejdůležitější je etnometodologie H. Garfinkela. Ke stoupencům fenomenologického uvažování patří nejen osobnosti v zahraničí ale i u nás – E. Urbánek, D. Alijevová. Velmi pozitivní ohlas nalezla i v Polsku – E. Mokrzycki a Z. Krasnodebski.

Přestože ve svém vlastním chování, i v tom jak chápeme chování druhých, běžně používáme mnoha neverbálních náznaků, odehrává se velká část naší interakce prostřednictvím hovoru nebo konverzace. (sociální interakce = v širokém významu procesy, které spočívají v působení jednoho jednajícího na jiného jednajícího).

Sociologové vždy uznávali, že řeč je základem společenského života. Teprve nedávno se však objevil přístup, jenž se konkrétně zabývá tím, jak lidé používají jazyka v běžných situacích každodenního života. Valnou část použití jazyka vlastně tvoří běžný hovor, neformální konverzace. Velký vliv na studium konverzací mělo dílo Ervinga Goffmana. Největší podíl na rozvoji tohoto druhu výzkumu měl Harold Garfinkel.

ETNOMETODOLOGIE

Etnometodologie se zabývá spekulacemi badatelů na téma fungování sociální reality. Zajímají ji spekulace běžných lidí, kteří svou činností tuto realitu vytvářejí. Její zájem je soustředěn především kolem dvou otázek:

1. Jak chápou svět svého každodenního života běžní lidé?

2. Jak je vůbec možné, že ho mohou chápat právě takto?

Významným faktem pro etnometodologii je, že každý aktér sociálního života, účastník interakčních aktů (member) je pokládán za jakéhosi praktického sociologa. Teoretická sociologie pak není ničím jiným než snahou o pochopení toho, co tento praktický sociolog vlastně dělá, aby rozuměl světu, v němž žije a jedná.

Podle Guy E. Swansona člověk jako praktický sociolog dělá minimálně těchto deset činností, jež umožňují aby sociální svět dostal smysl:

1. kategorizuje a srovnává

2. posuzuje, zda určitý omyl je tolerovatelný

3. hledá prostředky

4. analyzuje alternativy a důsledky svých činností

5. vytváří strategie

6. organizuje čas

7. snaží se posoudit předvídatelnost události

8. používá určitých obvyklých procedurálních pravidel

9. vybírá

10. užívá obvyklých pravidel výběru

Pouze teoretický sociolog dělá minimálně další tři činnosti:

1. snaží se o schématickou jasnost a jednoznačnost

2. posuzuje přiměřenost prostředků a cílů

3. snaží se o dosažení kompatibility mezi svou definicí situace a

dosavadním věděním

Teoretický sociolog chce aby jeho sdělení bylo srozumitelné každému jinému vědci. Praktický sociolog požaduje aby komunikace uspokojovala to, co každý normální člověk ve svém okolí očekává.