Sociologie pro ekonomy

Harold Garfinkel

Harold Garfinkel je zakladatelem etnometodologie. Jeho hlavní myšlenky jsou obsaženy v práci „Studies in Ethnometodology“. Název směru etnometodologie dal ve své knize v roce 1967. Byl žákem T. Parsonse.

Garfinkeling

Je velmi specifická etnometodologická procedura, pomocí níž mají být zjištěna tzv. základová očekávání, tj. neverbalizované vědění, jehož používá aktér aby porozuměl interakční situaci.

Lidé obvykle nejsou schopni verbálně vyjádřit, jaká interpretační schémata vlastně používají. Proto Harold Garfinkel navrhl, a jeho žáci mnohokráte použili, techniku experimentální provokace, která má narušit až rozvrátit rutinní postupy (breaching) a tím odhalit, co je v jejich pozadí. Garfinkeling odhaluje také nejednoznačnost a nepřesnost výrazů běžného jazyka, která však buď není vůbec pociťována, nebo je dokonce pokládána za komunikační výhodu.

V garfineklingu jde např. o postupy, kdy se studenti po příchodu domů začali chovat jako v hotelu, kdy na běžnou konverzační otázku kladli neustále zpřesňující otázky apod.

Garfinkelovy pokusy

Význam sdílených předpokladů, na jejichž pozadí se odehrávají naše běžné konverzace, ozřejmily některé Garfinkelovy pokusy s dobrovolníky z řad studentů. Studenti byli požádáni, aby navázali konverzaci se známým nebo příbuzným a trvali na objasnění smyslu každého obratu v řeči. Na každou nezávaznou poznámku nebo ustálené rčení měli reagovat a aktivně se snažit upřesnit jejich význam. Pokud jim někdo popřál „hezký den“, měli se ptát: „v jakém smyslu hezký?“ nebo „kterou část dne myslíte?“ apod.

Lidé bývají velmi rozladěni, nejsou-li dodrženy zdánlivě malicherné konvence dialogu. Je tomu tak proto, že stabilita a smysluplnost našeho všedního sociálního života závisí na sdílení nevyslovených kulturních předpokladů týkajících se toho, co je řečeno a proč. Kdyby tyto předpoklady nebyly samozřejmostí, byla by smysluplná komunikace nemožná. Po jakékoli otázce nebo vstupu do konverzace by muselo následovat „dohledávání“ podobné tomu, jaké měli Garfinkelovi dobrovolníci zahájit po každé běžné poznámce, a interakce by se prostě zhroutila.

Co nám na první pohled připadá jako bezvýznamná konvence hovoru, je ve skutečnosti nezbytné pro samu podstatu společenského života. Právě proto může mít narušení těchto pravidel tak závažný dopad.

4. Společnost a její vývoj

Sociologie bývá definována jako věda o společnosti. Hlavní problém podobného způsobu definování spočívá v tom, že pojem společnost je natolik mlhavý a nejasný, že umožňuje množství nejrůznějších definic.

Hovoří-li lidé o společnosti, mají na mysli stát, národ ve kterém žijí. J Keller ve svém „Úvodu do sociologie“ uvádí, že společnost ve skutečnosti neexistuje. Společnost existuje jen pokud se lidé chovají, jako kdyby skutečně existovala. Empiricky se však vyskytují pouze jednotliví lidé se svými zájmy a svým konkrétním jednáním.