Sociologie pro ekonomy

Robert King Merton

Je jedním z kritiků strukturálního funkcionalismu. Jeho názorem je, že manifestní funkce určitého jevu jsou známy a kryjí se s motivy jednajících např. funkcí armády je bránit stát.

Latentní funkce: např. ta samá armáda bránící stát však latentně může stát i zruinovat.

Vytvořil teorii deviantního chování, teorii byrokracie a teorii referenčních skupin. Dále je autorem teorie rolí a rolových konfliktů.

Teorie sociální směny

Tato teorie je v sociologii rozvíjena od přelomu 50. a 60. let 20. století.

Na základní otázku, jak je udržován ve společnosti řád, odpovídá tato teorie pomocí pojmů z ekonomie.

Mezi hlavní zastánce této teorie patří:

J. Thibaut, G. Simmel. B. Malinowski.

1. Stratifikační paradigma

Stratifikace, čili rozdělení společnosti do určitých vrstev podle ekonomických nebo náboženských podmínek, je jedna z nejstarších sociálních jevů.

Základními otázkami, které si sociologové ve vztahu ke stratifikaci pokládali, jsou například :

„ Proč jsou některé společnosti bohatší a mocnější, jakou mírou nerovnosti se vyznačuje moderní společnost, proč v prosperující společnosti existuje chudoba, jaká je šance se dostat na špici ekonomického žebříčku ?“ a další.

Stratifikace je strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami lidí. Sociologie rozeznává mezi čtyřmi základními systémy stratifikací.

Otroctví a otrokářství

Otroctví je extrémní forma nerovnosti, kdy někteří jedinci jsou vlastněni druhými. Tento systém známe hlavně z USA 19. století a dnes se již nevyskytuje. Tento systém se neosvědčil, protože je málo stabilní, vyvolává odpor a je málo ekonomicky efektivní (postupem času se ukázalo, že existují efektivnější nástroje motivace než je donucování).

Kastovní systém

S tímto systémem se setkáváme na indickém subkontinentu, ale slovo casta pochází z portugalštiny označující rasu nebo čistokrevnou skupinu. V tomto systému se musí brahmáni vyvarovat jistých kontaktů s nedotknutelnými jinak se při reinkarnaci dostávají do nižší kasty. Toto vytváří nepropustné hranice. S tímto systémem se můžeme setkat i na jihu USA po zrušení otroctví, kde nebylo přípustné míchání ras.

Stavový systém

Stavovým systémem se vyznačuje feudální Evropa (dnes se ním můžeme setkat například ve Velké Británii). Jako první dovoluje překročit hranici stavů. Lidé totiž mohou dostat šlechtický titul například za vzornou službu či za zásluhy.

Třídní systém

Třídní systém existuje je již doménou moderního světa a od předešlých tří systémů nerovnosti se odlišuje hlavně ve třech směrech:

• Třídy nejsou vymezeny náboženstvím ani zákonem, nejsou dědičné a neexistují formální omezení pro sňatky

• Existuje sociální mobilita, příslušnost k třídě je do jisté míry získaným atributem

• Třídní rozdělení se uskutečňuje na základě ekonomické nerovnosti, tj. vlastnictví prostředků a schopnosti s nimi disponovat, nerovnosti platů a pracovních podmínek, atd.