Sociologie pro ekonomy

Znečištění hydrosféry se liší poškozením povrchových a podzemních vod a množstvím a škodlivostí odpadů. Na rostoucím znečištění se podílí především průmysl a zemědělství, např. používání hnojiv a chemikálií na ochranu rostlin nebo havárie tankerů apod. Znečištění některých moří již dosahuje nebezpečných hodnot, především při pobřeží a velkých přístavů nebo v oblastech s těžbou ropy.

Skleníkový efekt

Závažným problémem je tzv. skleníkový efekt a s ním spojené globální oteplování. Tento efekt spočívá v tom, že viditelná část slunečního záření prochází zemskou atmosférou k povrchu, kde se absorbuje a transformuje na teplo, které je zpětně vyzařováno. Atmosféra se jím ohřívá a část tepla směřuje zpět k zemskému povrchu. Proto je při zemi podstatně vyšší teplota než ve vyšších vrstvách ovzduší. Skleníkový efekt je způsobený vysokou koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře, které jsou zčásti vypouštěny do ovzduší v důsledku lidské činnosti. Díky těmto plynům dochází k většímu zadržování tepelného záření a zvýšení teploty na Zemi. Toto oteplení může mít vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti. Nejde totiž jen o oteplení, ale o změnu celého klimatu. Změna klimatu může ovlivnit směr a rychlost mořských proudů nebo monzunů, což by mělo pro lidstvo katastrofální následky. Téměř jistě bude doprovázena častějším výskytem extrémů: vln horka nebo mrazu, silných větrů způsobujících silné vlnobití a mohutné příbojové vlny, silných dešťů spojených se záplavami, či období such. Oteplením se mohou výrazně snížit říční průtoky. Také rozličné ekosystémy se klimatické změně těžce přizpůsobí, takže mohou být poškozeny např. lesy mírného pásu nebo korálové útesy, které trpí zvýšenou teplotou mořské vody.

Lze předpokládat zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů, ve vzdálené budoucnosti i metrů. Oteplení totiž způsobí tání ledovců. Stoupáním hladiny moří a oceánů jsou nejvíce ohroženy malé ostrovní státy a některé by dokonce mohly zmizet pod hladinou! Zatopeny by ovšem byly i rozsáhlé, často hustě obydlené nížiny. Z lidských činností by asi nejvíc utrpělo zemědělství, které je velice citlivé na změny klimatu. Globální oteplování je zčásti přírodní proces , ale člověk na něm má značný podíl a mohl by jej zpomalit i zastavit především snížením emisí skleníkových plynů. To souvisí s průmyslovou činností například s využitím alternativních zdrojů energie místo spalování fosilních paliv , ale i se způsobem života např. využívání automobilů. Mnoho mezistátních smluv o omezení emisí tak naráží na neochotu některých zemí, které se obávají zpomalení svého ekonomického rozvoje , jsou to především rozvojové země, ale i třeba Spojené státy americké, které produkují až 13 % všech emisí.