Sociologie pro ekonomy

Zajištění přírodních zdrojů a energie

S růstem lidské populace a rychlostí vývoje globální ekonomiky stoupá spotřeba vody, potravin, fosilních paliv, minerálů a dalších surovin. Ve většině případů jsou jejich zdroje omezené, což vede k jejich nedostatku. Závažný je například nedostatek vody a potravin .

Hlad je jedním z nejhorších globálních problémů. Miliony lidí dnes v době vědeckotechnické revoluce trpí a umírá hlady Některé státy jsou zcela závislé na potravinové pomoci ze zahraničí . Ročně umírá hladem asi 20 milionů lidí to je asi 50 000 denně.
Většina zemského povrchu schopná kultivace již slouží k produkci potravy. Zásoby ryb ve světových moří se rychle snižují nebo již byly zničeny. Na všech dostupných nalezištích ropy nebo zemního plynu se již těží. Větší část Země byla v rozvinutých oblastech přetvořena v důsledku ekonomického rozvoje. Zemědělství, lesnictví, průmysl, bydlení a dopravní síť vážně narušují nebo ničí přírodu . Mnoho méně rozvinutých zemí čelí vážným sociálním a ekonomickým problémům , které přináší nárůst populace a potřeba financovat rozvoj infrastruktury a tak často scházejí peníze na rozvoj. Dochází zde k tlakům na co nejrychlejší využití přírodních zdrojů . Nejúrodnější půda se využívá k pěstování komerčních plodin na export jako je např. káva. Ve vyspělých zemích zase zvyšuje tlak na zdroje především prudký růst životní úrovně a přemrštěná spotřeba obyvatelstva .

Znečištění a devastace životního prostředí

Od doby, kdy člověk dokázal díky svému myšlení, technice a technologiím hledat nové způsoby jak využívat přírodu, stal se trvalým činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí .

Kácení deštných pralesů

Původně ovlivňoval přírodu jen lokálně, později regionálně, ale v poslední době i globálně. Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti Evropy , Sibiře a především tropických deštným lesů. Od roku 1900 zmizela asi polovina tropických pralesů a ročně se vytěží asi 16 milionů ha . Likvidací lesů člověk získává půdu pro zemědělství jen na omezenou dobu, protože dochází k rychlé erozi, degradaci půdy i ke změnám klimatu. Příroda tím také ztrácí nesmírný genetický potenciál a dochází tím i k vymírání některých živočišných i rostlinných druhů. S lesy mizí i přirozená ochrana proti šíření stepí a pouští, dochází k poklesu podzemních vod a tím k nedostatku vody či dlouhodobým suchům .

Ničení litosféry

Devastace jednotlivých složek přírodní sféry má různou úroveň. Nejmenší rozsah mají změny v litosféře. Jsou koncentrovány do malých oblastí, např. v místech těžby surovin, ale vyvolávají totální změny krajiny.