Sociologie pro ekonomy

Sucho a hlad

Sucha způsobují neúrodu zemědělských plodin a vysychání pastvin. V rozvojových zemích, ve kterých je většina závislá na samozásobitelském zemědělství, mohou dlouhotrvající sucha způsobit všeobecné hladovění a smrt.
Meteorologové definují sucha jako období, kdy průměrné dešťové srážky v nějaké oblasti značně poklesnou pod normální množství po dosti dlouhou dobu. Sucha mohou mít za následek snížení stavu vody ve vodních tocích, jezerech a v pramenech, které jsou napájeny ze zásob podzemních vod a pokles vlhkosti půdy. To způsobí neúrodu a nedostatek půdy pro pastvu hospodářských zvířat. Ale i prudké deště po suchu způsobí katastrofu. Voda steče po vyprahlé půdě a rozvodní řeky. Poté vznikají ničivé povodně.
Právě sucha jsou hlavní příčinou hladomoru v Africe a v některých částech Asie, včetně Číny a Indie. Hladomor je definován jako období dlouhotrvajícího nedostatku potravin, který vede k hromadnému hladovění a úmrtí obyvatelstva. Velké hladomory jsou však obvykle důsledkem několika činitelů najednou, například když se k nedostatku dešťů přidá válka. V některých částech Afriky, Asie a Latinské Ameriky převládá podvýživa a hlad. To vede k vysoké kojenecké úmrtnosti a k předčasným úmrtím. Během hladomoru je však zřídkakdy skutečnou příčinou smrti pouze hladovění. Lidé oslabení hladem totiž podléhají různým nemocím, jako je dehydratace způsobená průjmem nebo mající jinou příčinu. Lidé jsou rovněž náchylní k epidemiím takových nemocí, jako je cholera, tyfus a chřipka, jež všechny mohou znamenat smrt. Jako první umírají většinou staří a mladí lidé. Děti, kteří přežijí nemoc zvanou kwashiorkor (dětská choroba způsobená nedostatkem proteinů v potravě), mohou být po celý zbytek života postiženy fyzicky i mentálně.
Největší sucha zase vznikají hlavně v Africe, kde jim je vytrvale vystaveno asi dvě třetiny půdy a kde jsou dešťové srážky velice nepravidelné, a to i v letech, kdy není sucho. Jedna taková obrovská oblast je např. Sahel, který leží mezi Saharou a vlhčími tropickými oblastmi západní a střední Afriky. Od severu k jihu měří Sahel mezi 300 až 500 km. Mezi další postižené oblasti patří takzvaný Africký roh tvořený částí území Etiopie a Somálska. Také Čína, Indie, ale i některé části Střední a Severní Ameriky trpí suchem.

Nemoci a jiné civilizační jevy

Člověk je ohrožován řadou nebezpečných civilizačních chorob a jevů . Existuje mnoho nemocí, které není schopná i současná lékařská věda léčit . Jsou to především různá virová nemocnění, z nichž asi nejznámější a také nejnebezpečnější je AIDS , který se dnes vyskytuje na celém světě . Především v Africe a zemích třetího světa , které nemají prostředky na osvětu a léky na něj umírají tisíce lidí . Přibývá i nemocí způsobených lidským způsobem života , např. rakovina z kouření atd.