Sociologie pro ekonomy

Znečištěná voda působí negativně na zdraví člověka a životaschopnost organismů. Toxické kovy, pesticidy a jiné látky se hromadí v tělech organismů a v potravních řetězcích vedoucích k člověku mohou zvyšovat svou koncentraci. Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Znečištěné studně jsou dodnes v některých zemích příčinou nákazy tyfem a cholerou. Některé vody trpí nadměrným přísunem živin. Ty vznikají rozkladem těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Do vody se dostávají smyvem polí a pastvin. V těchto vodách s nadměrným obsahem živin se rychle rozmnožují vodní rostliny a plankton. Tyto vody jsou zaplaveny bakteriemi, které rozkládají těla těchto organismů a tím dochází k omezení života ve vodě nebo zhroucení původních ekosystémů.

Také narovnávání toků řek je nežádoucí zásah do přírody. Způsobuje rychlý odtok vody z krajiny, snižuje jejich samočisticí schopnosti a způsobuje záplavy.

Degradace půdy

Oráním, okopáváním, hnojením, odvodňováním nebo zavlažováním člověk pozměnil přirozenou strukturu půdy a její fyzikální vlastnosti. Stálá snaha ke zvyšování úrodnosti nevedla vždy ke zlepšení podmínek pro pěstování, ale často k jejich zhoršení nebo degradaci půdního horizontu. Rozsáhlé oblasti půdy ohrožuje eroze. Ta je způsobena nevhodným používáním půd nebo rozoráváním svažitých ploch jsou půdní částečky větrem nebo vodou odnášeny a tím dochází k ubývání úrodného humusu. Dochází také k sesuvům půdy, způsobené odlesněním. Nadměrná pastva, pěstování nevhodných plodin, nedostatek hnojiv v suchých oblastech způsobují nejen erozi, ale i vysoušení povrchu půdy. Dochází k přeměně oblasti v poušť. Někdy naopak dochází k podmáčení následkem nadměrného zavlažování na nevhodných místech. Někde se půdy neúmyslně zasolují, když je zavlažujeme vodou, která je vždy slabým roztokem soli a když se voda odpaří, sůl v půdě zůstane. V zasolené půdě mnoho plodin buď neroste, nebo se snižují jejich výnosy. Některé půdy jsou kontaminovány nadměrným hnojením umělými hnojivy nebo pesticidy. Tyto látky se hromadí v rostlinách, které konzumujeme a tak se dostávají i do našeho organismu.

Vymírání druhů

Zatímco v minulosti byly hlavním nepřítelem pro žijící skupiny organismů nejrůznější změny v jejich přirozeném prostředí, způsobeném klimatickými, geologickými i vesmírnými vlivy, v posledních několika tisících let je hlavním činitelem, způsobujícím vymírání organismů člověk. I když vezmeme v úvahu velká vymírání v geologické minulosti, jejichž příkladem může být i vymření dinosaurů, odhaduje se, že přirozená rychlost vymírání je asi 1-3 druhy za rok. Dnešní rychlost mizení druhů je však stokrát až desettisíckrát rychlejší. Snad nejrychleji ubývá druhů v jednom z druhově nejbohatších ekosystémů – v tropických deštných lesích. Odhadem zde žije polovina až dvě třetiny druhů. Pokud zde bude probíhat těžba dnešním tempem, v roce 2025 už budou z rozsáhlých lesů pouhé trosky.