Sociologie pro ekonomy

Třída je skupina lidí s obdobnými prostředky, což má velký vliv na jejich způsob života. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Základní rozdělení obsahuje tři třídy – vyšší (bankéři, průmyslníci, špičkoví manageři), střední (úředníci a odborníci) a dělnickou (manuálně pracující). V podrobnějším rozdělení se tyto třídy dělí ještě na další podtřídy plus tzv. „underclass“.

3. Třídní paradigma

Hlavní představitelé třídní teorie:

Marx, Weber, Moorr, Simon, Fourier, Wright, Parkin.

Třídní teorie Karla MARXE

K. Marx je stoupencem materialistického myšlení. Své ústřední myšlenky třídní teorie uvádí ve svém nejznámějším díle „Kapitál“.

Jeho pojetí třídy vychází z existence velkých skupin lidí, kteří se vzájemně liší podle vztahu k výrobním prostředkům (zdrojům obživy).

Marx rozlišuje dvě hlavní třídy:

• vlastníci půdy (resp. vlastníci výrobních prostředků) - statkáři, šlechta, otrokáři,…

• nevlastníci - to znamená ti, kteří na vlastnické půdě pracují nebo nevlastní výrobní prostředky - svobodní zemědělci, nevolníci,otroci.

Vztah mezi třídami je založen na vykořisťování.

Třídní teorie Maxe WEBERA

1. Weber vychází v řadě bodů z Marxovy teorie. Liší se ve dvou hlavních tvrzeních:

• třídní rozdíly nezáleží jen na vlastnictví nebo kontrole výrobních prostředků, ale i na dalších faktorech, jako jsou např. dovednosti, znalosti, osvědčení a kvalifikace

• kromě tříd rozlišoval dva další základní pojmy :

  • status = rozdílná úcta či prestiž, které mají jednotlivé sociální skupiny

  • strana = skupina osob, která spolupracuje, protože má společný původ, cíle nebo zájmy

4. Konfliktualistické paradigma

Vzniká v průběhu 50. let 20. století. Předpokládá, že jakákoliv forma společenského soužití vyhovuje vždy jedné části společnosti, ostatní jsou k účasti na daném sociálním řádu donuceni, i když to pro ně není zpravidla výhodné..

Základním východiskem je neodstranitelná protikladnost zájmů

Teorie konfliktů se rozšířila hlavně v USA a je spjata se jmény sociologů

jako jsou Lewis Coser, Charles Wright Mills a také Ralf Dahrendorf.

( viz předcházející kapitola sociální konflikt )

3. Interpretativní paradigma

Soustředí se na každodenní život běžných lidí. Platí, že lidé jednají automaticky, ne příliš racionálně, jak tvrdí předchozí teorie.

Interpretativní sociologie netvoří jednotnou školu. Řadíme sem:

1. symbolický interakcionalismus

2. fenomenologickou sociologii

3. obtížně zařaditelné sociology, jejichž díla jsou však silně ovlivněna interpretativními postupy

Symbolický interakcionalismus

Tento termín byl poprvé použit roku 1937 Herbertem Blumerem.

Svět, který nás obklopuje je závislý na našem přístupu k němu.

Lidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají všem věcem, jež je obklopují. Společnost je výtvorem svých členů, není však výtvorem hotovým, minutu po minutě je svými členy předělávána.