Sociologie pro ekonomy

Umělé životní prostředí člověka přináší mnohá rizika z dosud neznámých chorob , ale hrozí také vznikem nových nemocí . Chemické jedy , fyzikální záření poškozují nejen lidské zdraví , ale zasahují i do genetického kódu člověka . Roste počet dětí , které se rodí s vrozenými vadami a dědičnými nemocemi . Lidé vědomě přijímají jedy ve formě drog , alkoholu , tabáku a zneužíváním léků . Dalším problémem je celková urbanizace Západu a s ní související fyzická degenerace a stoupající počet sebevražd . Je paradoxní, že člověk jako biologický organismus na nejvyšším stupni vývoje dokáže škodit nejvíce sám sobě .

Nebezpečí válečného konfliktu

V dějinách lidstva byla válka běžným prostředkem politiky , umožňovala prosadit ozbrojeným násilím zájmy států , národů a společenských skupin . Armáda a zbraně byly zárukou bezpečnosti . Ve 20. stol. však přináší moderní civilizace zlom ve vojenství a výrobě zbraní . Např. některé atomové nebo jiné zbraně hromadného ničení jsou schopny zničit moderní civilizaci a vrátit lidstvo do jeho počátků nebo vést k likvidaci živé přírody. Věda a technika umožňují výrobu zbraní , které je obtížné kontrolovat . Může dojít ke zneužití zbraní hromadného ničení organizovaným zločinem nebo teroristy. Součastná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě. Ale i na Balkáně a Kavkaze. Součastné ekonomické problémy těchto zemí, které se vymanily z různých nadvlád jsou obrovské. Nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji. Moci se zde ujímají silou již domácí uchvatitelé, pučisté, a vojáci. Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešené všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch. Tento proces končí většinou humanitární katastrofou obyvatelstva. Nejvíce se rozmáhá zneužívání tzv. muslimského fundamentalismu, kde fanatičtí bojovníci ničí i za cenu sebeobětování, tak aby upozornily na svůj problém celý svět. Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky , v Indonésii , v Čečensku nebo mezi Indií a Pákistánem . I přes pomoc různých vojenských a humanitárních misí, např. OSN , se situace ve většině míst nelepší.

Vymezení základních globálních problémů společnosti

Každá společnost, má-li vůbec přetrvávat, musí být schopna kontinuitně řešit řadu existenčních problémů. Společnosti tradiční a společnost moderní řeší tyto problémy značně odlišně. Dnes se však prosazuje vědomí, že tradiční i moderní řešení problému přežití má vedle sledovaných důsledku též vedlejší nežádoucí důsledky, které šance společnosti na stabilitu značně problematizují.

Základním problémem společnosti je otázka pouhého biologického přežití v prostředí, tedy otázka vztahů s přírodou. V průběhu 19. století sociologie tuto otázku opomíjela a paradoxně byla jedním z jejích hlavní cílů snaha nastolit absolutní kontrolu lidí nad společností. Dnešní stav přírody ovšem volá po jakémsi pochopení jejích principů než o ovládnutí.