LITERATURA PRO MLÁDEŽ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- 2. stupeň: dobrodružná literatura, dívčí literatura, více do popředí – naučná (spíše umělecko-naučná literatura)
- dětské čtenářství končí v 15. letech
- poté – young adoults= žánr, fantasy, scien-fiction, autoři i vrstevníci
LIDOVÁ SLOVESNOST A LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ. DĚTSKÝ FOLKLÓR
Slovesná kultura: lidová, ústní slovesnost + písemnictví, literatura
lidová slovesnost= lidová tvorba BEZ písemné fixace (tance, zvyky, písně)
bezprostřední komunikace
klíčový význam: interpret
závisí na paměti (koluje ústně) - * variabilita
regionálně diferenciovaná
a) lyrické: písně
b) epické: pohádky, pověsti, bajky, mýty
c) dramatické: selská divadla, divadla loutková s náboženskou tématikou
d) dětský folklór
význam: pro tělesnou, rozumovou a mravní výchovu – rozvoj vnímání, citu, obrazotvornosti, fantasie…
Dělíme na:
Drobné folklórní žánry společné dětem i dospělým:
přísloví (mravní ponaučení) - pýcha předchází pád
x
pořekadlo – čumí jako
Žánry, které přešly z lidové slovesnosti do dětského folklóru, původně určeno dospělým
Zaklínadla (mlha za mnou…): magická síla slova, báje
Tvořen dospělými pro děti
Ukolébavka, říkadlo, hádanka
Děti pro sebe
Škádlivka (škádlení se vzájemně, ten náš Vašek, to je kos), rozpočítadlo (rozdělení rolí ve hře)
POHÁDKA – CHARAKTERISTIKA ŽÁNRU. TYPOLOGIE POHÁDKY. SPORY O POHÁDKU
Jádro: vymyšlený příběh s nereálným dějem, postavami a prostředím
Ideový základ: filozofie lidového společenství, moudrost, zdravá morálka
Pohádka =žánr podávající objektivní realitu jako nadpřirozenou ve snaze vyvolat dojem skutečnosti
Fiktivní, poetické, fantastické x filozofie lidu, morálním vyznění: ideální představy vítězství dobra nad zlem
Čtyři důležité příznaky pohádkového stylu (Max Luthi):
1) problém jedné dimenze: realita a magičnost na stejné úrovni
2) zploštění: postavy nejsou individualizováni, chybí jejich vnitřní psychický svět a okolní svět, v němž žijí
3) izolace a vztahovost: nositelé bez životního ukotvení k národu…
4) ztráta skutečnosti: chybí strach z nadpřirozena…
Spory o pohádku (1913,1929,1942…):
V odborných polemikách a diskuzích musela být znovu a znovu obhajována její vhodnost pro četbu dětí
X fantazijní a feudální obsah odvádí děti od reality
Typologie pohádky:
Lidová = literární texty, které vznikly na základě starodávných vyprávění
a) Kouzelné (fantastické): mající svůj původ v animismu primitivní společnost, vítězí dobro nad zlem
b) Zvířecí: nositelé děje jsou zvířata
c) Novelistické (realistické): kouzelnost omezena, nositelem děje je obyčejný člověk
X
Umělá (autorská) = dílo autora, jehož jméno je známo, zachyceno písemně
většinou podle uměleckých kritérií, mohou být orientovány na lidovou pohádku, psychologicky-filozofickým podtextem