STÁTNICOVÉ OTÁZKY ČJ - učitelství 2. stupeň

b) Skloňované (deklinace) a časované (konjugace)

Skloňované – substantiva, adjektiva, pronomina, číslovky

Čeština má několik souborů deklinačních (skloňovacích) koncovek:

• Jmenné (substantivní) – takto se skloňují převážně substantiva (pán, hrad, krom typů – hajný, pokojská, vedoucí, jízdné, telecí)

• Složené (adjektivní) – převážně adjektiva (typy mladý, jarní) a taky smíšeně s tvary složenými a jmennými (typy otcův, matčin)

• Zájmenné - zájmena kromě základních dvou zájmenných typů sklonění (ten, náš) i sklonění adjektivní (můj, který, čí apod.) dále mají sklonění nepravidelné (já, ty, on, my, vy oni), číslovky se skloňují zčásti jmenně, zčásti složeně i zájmenně.

• Pozn.: Adjektiva mají schopnost tvořit, na rozdíl od substantiv, tvary pro všechny tři rody. Jakostní adjektiva se dají stupňovat.

• Číslovky nemají samostatný systém tvyrů – využívají systémů substantivních (sto, milión, miliarda), adjektivních (druhý, pátý, šesterý), zájmenných (jeden).

• Ale typ pět, pěti, dva, oba je typický pro číslovky. Mají-li úlohu adverbia zůstávají nesklonné (dvakrát).

• Podstatná a přídavná jména slovesná – řadíme je k substantivům a adjektivům, ačkoliv si ponechávají některé slovesné kategorie (slovesný vid, slovesný rod) – stání, chození, stojící, ležící, spící.

Časované – slovesa

Shrnutí:

• 1, 2, 3 – skloňují se

• 5 – časují se

• 4 – tvaroslovná charakteristika je individuální (nemají vlastní skloňování)

• 6 – nemají tvaroslovný význam

• 7 – neohebné, diktujívšak pád jména, se kterým se pojí – tvaroslovný význam.

• 8, 9, 10 – nemají tvaroslovný význam (řada spojek se na začátku věty mění v částice)

1. Obsahově sémantické (lexikální hledisko)

• K rozlišení dochází zobecněním lexikálního významu slova – podle toho, co z reálného světa odrážejí:

• Substantiva (označují jevy chápané jako samostatné)

• Adjektiva (příznaky substantiv)

• Verba (příznaky dynamické – vázané na čas)

• Adverbia (příznaky příznaků – velmi starý)

• Uvedené slovní druhy tedy můžeme odvodit přímo z pojmů našeho myšlení – říkáme jim základní slovní druhy (tvoří základ slovnědruhové soustavy)

• Nástavbové slovní druhy – numeralia (prostředek vyjádření počtu, kvantity), pronomina (zástupná funkce)

• Tyto slovní druhy tvoří skupinu autosémantických slov (i přesto, že některé výrazy plnovýznamové nejsou – sloveso být apod.)

• Patří sem ještě mnohé interjekce, napodobující zvuky (bum), naznačující prožitky (ach, ouvej) nebo navazující kontakt (nate, haló). Ale nemají pojmovou složku, mají funkci vypovídací a expresivní.

Slova synsémantická

Po stránce věcného významu slova nesamostatná:

Prepozice (vyjadřují okolnostní významy, ale pouze ve spojení se jmény)

Konjunkce (vyjadřují obecné vztahy mezi větnými členy a větami)