Anatomie

2. Meziobratlové destičky jsou ploténky vazivové chrupavky. Jsou složeny z vazivových prstenců, anuli fibrosi a huspeninovitého jádra nucleus pulposus. Disky, obratlová těla, vazivo páteř a cévy tvoří osmotický systém, reagující intenzivní výměnou vody a iontů na zatížení i odlehčení.

Meziobratlové klouby

1. Kinetickou komponentou páteře jsou articulationes intervertebrales. Jsou to klasické drobné klouby mezi processus articulares krčních, hrudních a bederních obratlů.

2. Pohyby páteře: anteflexe, retroflexe, lateroflexe, rotace a pérovací pohyby.

3. Art. craniovertebralis je složeno ze tří anatomicky samostaných kloubů, ale jde o funkční jednotku. Kloubní vazy: (lig. transversum atlantis, lig. cruciforme). Pohyby: kývání, stranové posuny, předsuv hlavy a rotace.

Zakřivení páteře

Páteř je v sagitální rovině zakřivena dopředu - lordosis (krční a bederní úsek), a dozadu - kyphosis (hrudní úsek a křížová kost).

Funkční anatomie axiálního systému

1. Páteř tvoří funkční jednotku s pánví. Skupiny pohybových segmentů tvoří vyšší funkční jednotky – páteřní sektory. Funkční vztahy jednotlivých sektorů se promítají do symptomatologie poruch orgánových celků, které se do daného sektoru promítají.

2. Stabilita páteře je schopnost fixovat klidovou konfiguraci páteře a udržet ji i při fyziologickém rozsahu pohybu. Statickou stabilitu zajišťují: obratlová těla, meziobratlové destičky a podélné vazy. Dynamickou stabilitu zajišťuje pružnost axiálních struktur a svaly.

Skelet a spoje na hrudníku

1. Kostěným podkladem hrudníku jsou žebra, costae, hrudní kost, sternum a hrudní obratle, vertebrae thoracicae. Na žebru rozlišujeme: (caput costae, collum costae, corpus costae a tuberculum costae). Hrudní kost tvoří: manubrium sterni, (corpus sterni) a processus xiphoideus.

2. Spoje hrudního skeletu reprezentují: (art. costovertebrales, artt. sternocostales a artt. interchondrales) . Jednotlivé spoje umožňují dýchací pohyby (kostovertebrální klouby) a vytvářejí elastický komplex, který v sobě akumuluje energii nahromaděnou ve vdechové fázi dýchacího cyklu. Pohyby hrudní páteře ovlivňují dynamiku dýchání, ale také dýchání mění dynamiku páteře.

Kostra a spoje horní končetiny

Anaxagoras praví: člověk je moudrý, protože má ruce. Anaxagoras (asi 497 - 428 př. n.l.)

Kapitoly:

• Stavební plán horní končetiny

• Pletenec horní končetiny

• Funkční anatomie pletence horní končetiny

• Paže a předloktí

• Ruka

• Komunikační slovník

• Shrnutí

Stavební plán horní končetiny

Horní končetina (membrum superius) je v podstatě komunikační orgán - orgán, který nám umožňuje spojení s okolím i s vlastním tělem. (Horní končetina dovoluje dosáhnout na kterékoliv místo na těle - přitom řadu míst vlastního těla nikdy přímo neuvidíme !) S výjimkou útlého dětství, ztratila horní končetina i většinu lokomočních funkcí.