Anatomie

Žebra

Žebro, costa je štíhlá zakřivená kost, která je vpředu doplněna chrupavkou připojující se buď přímo na hrudní kost (tzv. pravá žebra) nebo prostřednictvím chrupavek předchozích žeber (tzv. nepravá žebra). Jedenácté a dvanácté žebro končí mezi svaly břišní stěny (tzv. volná žebra).

Stavba žebra: Kostěná část žebra začíná hlavicí žebra (caput costae), která je hranou rozdělena na dvě plošky určené pro skloubení se dvěma obratli. Zaoblený krček žebra (collum costae) pokračuje do těla (corpus costae), které má hned na začátku hrbolek s kloubní ploškou pro připojení k příčnému výběžku obratle. Zevně od hrbolku se tělo žebra prudce zahýbá, a plynulým obloukem se prostřednictvím chrupavek připojuje k hrudní kosti. Tělo žebra je nahoře zaoblené; dole je jeho okraj ostrý a vyhloubený mělkým žlábkem.

Anatomicky se od popsaného tvaru poněkud liší první, druhé, jedenácté a dvanácté žebro.

První žebro je krátká, široká kost s velkým hrbolkem pro připojení k příčnému výběžku prvního hrudního obratle. Druhé žebro se podobá prvnímu. Jedenácté a dvanácté žebro jsou kratší, jen nepatrně zakřivené kosti, kterým chybí hrbolky pro spojení s příčnými výběžky obratlů.

Pro pohyb žeber má zásadní význam jejich zakřivení. Žebra jsou zakřivena trojím způsobem: plošně na obvodu hrudníku; podle dolní hrany (žebro položené na hranu se podložky dotýká jen ve dvou místech), a torzí žebra (zevní plocha žebra stojí vzadu svisle, vpředu je obrácena šikmo vzhůru a dopředu).

Žebra se pohyblivě spojují s páteří a s hrudní kostí.

Hrudní kost

Hrudní kost, sternum je plochá kost tvaru krátkého meče, která vpředu uzavírá hrudní stěnu a fixuje žebra.

Stavba hrudní kosti: Hrudní kost má tři samostatně osifikující části: rukojeť hrudní kosti (manubrium sterni), která se spojuje s klíční kostí; tělo hrudní kosti (corpus sterni) se zářezy pro spojení s chrupavkami pravých žeber a mečovitý výběžek, processus xiphoideus, který často i do vysokého věku zůstává chrupavčitý. Častá je podélně orientovaná štěrbina, která může mečovitý výběžek i rozdvojit.

: Sternum je plochá, téměř v celém rozsahu hmatná kost. Účastní se dýchacích pohybů žeber a svoji tuhostí optimalizuje pružnost hrudníku. Mezi rukojetí a tělem hrudní kosti je hmatná hrana, která vzniká záklonem rukojeti proti tělu. Hrana je místem, které polohou odpovídá připojení druhého páru žeber.

Spojení na hrudníku

Spojení žeber s páteří (artt. costovertebrales) reprezentují dva typy kloubů:

spoje žeberních hlaviček s těly hrudních obratlů (artt. capitis costae), a

spoje žeberních hrbolků s příčnými výběžky (artt. costotransversariae).

[Stavba kloubů: Kloubní plochy kostovertebrálního kloubu tvoří caput costae, artikulující buď s dvěma nebo s jedinou mělkou ploškou (fovea costalis superior et inferior) na těle (tělech) hrudních obratlů. (Viz předchozí text.) Pouzdra kostovertebrálních kloubů jsou krátká, a na přední ploše jsou zesílená vějířovitě se rozbíhajícími vazy. Specifické postavení má lig. capitis costae, které jde od hlavičky žebra k meziobratlové ploténce a rozděluje kloub na dvě části.