11A - Základní rysy stranicko-politického systému v Předlitavsku s důrazem na české země. Demokratizace parlamentarismu a volebního práva v českých zemích a jeho meze.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Na poč. 1897 vydal Bádeni jazyková nařízení, která zaváděla češtinu i do tzv. vnitřního úřadování (1898 pro Moravu). Proti tomu opět zahájili kampaň Němci v Čechách a v Rakousku. Němci se uchýlili k obstrukci, tj. k záměrnému prodlužování parlamentního jednání. Ve stejné duchu pokračovali i na obnoveném zasedání sněmovny v září, nyní dokonce došlo i ke rvačkám. Celou Vídní otřásly mohutné demonstrace a Badeni 28.11. podal demisi. Badeniho pád oslavila nadšeně především německá města v Čechách (Ústí n. Labem, Cheb, Česká Lípa). V Žatci vyvrcholila oslava zdemolováním české školy a sokolovny. V Praze uspořádali němečtí studenti 29.11. slavnostní shromáždění v Karolinu (pak šli do Německého kasina). Jejich průvod spolu se zprávami ze Žatce vzbudil značné pobouření českého obyvatelstva. Centrem dění se stalo Václavské náměstí, dav však zadržela policie. Protesty pokračovaly dále. V noci na 1.12.1897 docházelo i k plenění německých a židovských obchodů.
V této polit. atmosféře neměl úspěch ani Badeniho nástupce, ministerský předseda Gautsch, se svými jazyk. nařízeními pro Čechy a Moravu z 24.2.1898, přestože rozdělením Čech na jazyk. okresy vyšel vstříc původním německým požadavkům. V říjnu 1899 byla obnovena jazyk. nařízení před r. 1897.
Poslední velká kauza 90.let byla hilsneriáda. V Polné byla 29.3.1899 zavražděna v předvelikonoční Škaredou středu Anežka Hrůzová. Z rituální vraždy byl obviněn žid Leopold Hilsner. Mezi jeho zastánce patřil T.G.M. Po omilostnění r. 1918 žil ještě 10 let ve Vídni a v Čechách jako Leopold Heller; zemřel 9.ledna 1928 ve Vídni.
V důsledku měnících se podmínek života čes. společnosti se na přelomu století dovršila ideologická a politická diferenciace české národní společnosti. Přehled nového stranicko-politického systému:
Strana konzervativního velkostatku
Národní strana staročeská
Národní strana svobodomyslná (mladočeská)
Katolické strany
Agrární strana
Strana státoprávně radikální
Strana radikálně pokroková
Česká strana lidová
Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Horních a Dolních Rakousích
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická
Nově vznikající české buržoazní strany zatím jen potenciálně ohrožovaly vůdčí postavení mladočechů. Na zem. Sněmech zůstávaly v platnosti staré volební řády, a tím se ani výrazněji neměnilo rozložení politických sil. Podle posledních voleb z r. 1900-01 měly jednoznačně nejvíce poslanců mladočeši (53), pak konzervativní velkostatek (19), agrárníci (5), národní sociálové (4), národní katolíci (2) a sociální demokracie (2). Mezi asi 250 členy panské sněmovny zasedali velde některých politiků (A. Pražák, F.L. Rieger, A. Bráf, K. Habietinek aj.) a podnikatelů (J. Hlávka, F. Křižík aj.) také někteří významní představitelé české vědy a kultury (J. Gebauer, J. Vrchlický, A. Dvořák, J.V. Myslbek).