10. Hospodarske centrum a periferie Evropy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Úvod do teorií světového systému
Teorie světového systému představují asi nejvýznamnější pokus o vytvoření ucelené teorie vzniku a fungování kapitalizmu, jaký zazněl ve 20. století. Jejími nejvýznamnějšími představiteli jsou Immanuel Wallerstein, Andre Gunder Frank a Christopher Chase-Dunn.
Tito autoři publikují od sedmdesátých let články a studie z oborů sociálních a hospodářských dějin novověku, otázek rozvoje zemí třetího světa, fungování světové ekonomiky a globální nerovnosti. Asi nejznámější prací se stala třísvazková Wallersteinova monografie World System I., II, III. (1974, 1980, 1989). Wallerstein (*1930) byl původním vzděláním afrikanista a k problematice dějin a fungování kapitalizmu dospěl v 60. letech, když se zabýval otázkami možností rozvoje afrických států. Za hlavní inspirační zdroje teorie světových systémů uvádí marxizmus a další autory vycházející z marxovské tradice zabývající se dějinami hospodářství, např. K. Kondratěva1) nebo J. A. Schumpetera, dále francouzskou školu Annales, představované F. Braudelem, z níž si Wallerstein vypůjčil koncept long durré, neboli cyklů dlouhého trvání a její geografický redukcionizmus.2) Třetím zdrojem jeho práce je obecná teorie systémů.
Světový systém je pro Wallerstaina územím propojeným ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi, slovy Chase-Dunna „mezisocietální sítí regulované interakce.“ (Chase-Dunn, 2004:3). Původně hovořil Wallerstein pouze o jednom světovém systému, který se v dějinách objevil - evropském kapitalistickém, později připustil možnost existence alternativních systémů či protosystémů, které existovaly již dříve případně v jiných oblastech světa a byly expanzí kapitalistického světového systému zničeny. Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky, která byla podle Wallersteina způsobena především třemi faktory:
Zemědělská produkce upadala nebo stagnovala. Tím jak vládnoucí třída feudálních společností rostla, zvyšovalo se zatížení sedláků.
Ekonomický cyklus feudální ekonomiky dosáhl svého vrcholu ve třináctém století, poté začala tato ekonomika nenávratně stagnovat a upadat.
Klimatické změny té doby vedly k úpadku zemědělské produkce a způsobily větší náchylnost populace k masovým epidemiím.
Pro Wallersteina nevzniká kapitalizmus díky protestantské etice, jak tvrdí M. Weber, ani výlučně díky prvotní akumulaci kapitálu, jak tvrdí K. Marx. Klíčovou roli podle něj sehrávají další faktory: Je to především dálkový obchod a směna zboží mezi jednotlivými regiony a vytvoření sociální skupiny kupců, bankéřů a vlastníků manufaktur ve velkých městech.