B 15 - Základní vývojové rysy Francie ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Za působení d’Estaigna také vzlétá 1. Concorde, který spojuje rychleji než co předtím FR, VB a USA
Je legalizována antikoncepce, snižuje se věk dosažení dospělosti z 21 na 18 let, je zaveden letní čas. Taky je zrušena cenzura. I za jeho působení vypukají studentské stávky, ale žádná nedosáhla takových rozměrů jako v r. 68.
Jeho pověst byla poškozena zprávami o údajném diamantovém daru, který měl přijmout od středoafrického prezidenta Jeana Bedela Bokassy, jehož režim pak pomohl v r. 79 svrhnout.
V r. 81 poražen kandidátem levice Françoisem Mitterandem.
François Mitterand (1981-95)
Nejdéle vládnoucí prezident V. republiky – ve funkci plná 2 období. Prezidentem zvolen 10. 5. 1981 jako představitel levice (od r. 71 předsedou socialistické strany), v prezidentských volbách nebyl žádným nováčkem, zkoušel to už X De Gaullovi v r. 65, X Pompidouovi a d’Estaignovi.
Jeho zvolení znamenalo zlom ve směřování fr. vnitřní politiky – 1. levicovým prezidentem. Premiérem jmenován Pierre Maurov, který předsedá koaliční levicové vládě, v níž jsou zastoupeni i 4 komunisté. Tato vláda zavádí několikery reformy: zrušení trestu smrti, 5 týdnů placené dovolené, snížení pracovní doby na 39 hodin týdně, volný přístup na univerzity. V r. 1982 je vláda ohrožena nebezpečím bankrotu – liberální reformy, musí vzdorovat stávkám (Francouzi vůbec rádi stávkují). V r. 84 je Maurov nahrazen Laurenetm Fabiem, zároveň se komunisté rozhodnout nadále nepodílet na stále liberálnějším směru vládnutí. V roce 1986 ztrácí levice většinu (o 1 křeslo). Nastává zajímavá situace – spolunažívání dvou opozičních politiků v nejvyšších státních funkcích – levicového Mitteranda jako prezidenta a pravicového Chiraca jako premiéra – omezen Mitterandův vliv na pol. dění v zemi.
Během svého volebního období Mitterand zahájil decentralizaci moci – více pravomocí regionům a departementům, zvýšil minimální mzdy a soc. podpory, znárodnil klíčový průmysl. Podporoval jadernou energii i jaderné vyzbrojení Francie.
Za jeho vlády také ve Francii identifikován virus HIV a otevřen podmořský Eurotunel mezi VB a FR.
Jacques Chirac (1995-2007)
Předsedové vlády za jeho volebního období: 95-97 – Alain Juppé (97 rozpuštěno Nár. shrom)
97-02 – Lionel Jospin – levičák
1998 – povstání nezaměstnaných, stávky…
V r. 2002 znovu zvolen prezidentem – ve 2. kole X Jean Marie Le Penovi, vůdci extrémní pravice.
V říjnu-listopadu 2005 vyhrocena otázka přistěhovalců a chudinských předměstí – povstání na předměstích (to si určitě pamatujete, byly toho plné noviny)
!!! – Chirac teď končí, před zkouškou se mrkněte, kdo ve Francii vyhrál prezidentské volby
Zahraniční politika
Jen velmi stručně: za De Gaulla dokončena dekolonizace Afriky – viz otázka o dekolonizaci, De Gaulle se angažoval i v otázce sjednocování Evropy – zablokoval přijetí VB do Evropských společenství, neboť považoval VB za prodloužené rameno USA. Učinil z Francie nezávislou jadernou mocnost a v r. 66 rozhodl o jejím vystoupení z vojenských struktur NATO. V letech 66-68 několikrát navštívil východní Evropu, kde propagoval myšlenku Evropy od Atlantiku po Ural, pro niž však nezískal rozhodnou politickou podporu.