C 03 - Podkarpatská Rus součástí Československé republiky

Situace

ČSR se na P. Rusi snažila zavádět své vlastní politické strany, aby tak zabránila vzniku bezpočtu maličkých, roztříštěných stran, ale to se jí vůbec nepovedlo, jakýs takýs úspěch získali jen agrárníci. Zpočátku na P. Rusi převažovala ruská a ukrajinská agitace, rusínství se více prosazuje až od počátku 30.let.

Kultura

Za první republiky prožívají Rusíni své druhé národní obrození. Nevznikla však žádná významná literární díla, jelikož rusínský jazyk ještě nebyl kodifikován. Autoři proto psali rusky nebo ukrajinsky- tyto jazyky ovšem měli naučené jen ze školy, běžně je nepoužívali, proto kvalita děl nebyla nijak valná.

Na druhou stranu se P. Rus promítla v literatuře české. Za všechny tu zmíním román I. Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník z r. 1932

Nejvýraznějším prvkem rusínského národního obrození se stává výtvarné umění. Mladí umělci absolvovali studia v předních evropských městech (Praha, Vídeň, Budapešť, Mnichov...), odkud si donesli nejnovější trendy a dali vznik svébytné karpatské národní škole. Nejvýznamnějšími umělci byli G. Virágh (ještě realista), J. Bokšaj (impresionista)a B. Erdélyi (stoupenec Cézanna). Bokšaj a Erdélyi založili školu kreslení, která vychovala další generaci skvělých malířů (Borecký, Kocka...). Vrcholem těchto snah bylo založení Spolku výtvarných umělců na Podkarpatské Rusi v r. 1931.

Církev

Na P. Rusi dominuje řeckokatolická církev. Její duchovenstvo však bylo dosti promaďarsky orientované a čs. vláda mu nevěřila. 1921 sice řeckokatoličtí duchovní přísahali loajalitu vůči ČSR, ale v r.1924 byl řeckokatolický- biskup Papp obviněn z protičeskoslovenské činnosti a přinucen odejít do Maďarska. Na jeho místo nastoupil Petr Gebej, který zastával rusínskou národní orientaci- nařídil vést církevní dokumentaci v rusínštině, kázání byla taktéž vedena rusínsky, zahájil vydávání brožur, modlitebních knih i bible v rusínštině. Reformoval klášternictví. Na jeho činnost navázal i jeho následník A. Stojka (1932-41).

V zemi nabírá na síle také pravoslavné hnutí. V r. 1921 se konal na P. Rusi první pravoslavný kongres. Pravoslaví na P. Rusi bylo tradičně napojeno na srbskou pravoslavnou církev. ČSR ale chtěla mít podkarp. pravoslaví pod kontrolou, a proto nechala vysvětit biskupa Savvatije na biskupa celého ČSR. Tím vznikl tzv. Savvatiův rozkol v pravoslavné církvi. Vláda ČSR ale nakonec pod tlakem ustoupila a v r.1931 byla zřízena mukačevsko-prešovská pravoslavná diecéze v čele s biskupem Damaskinem, jmenovaným srbskou církví.

Školství

Pro řízení veškerých škol byl zřízen Referát min. školství a nár. osvěty v Užhorodě. Velká pozornost byla věnována rozvoji národních podkarpatskoruských škol. Do r. 1918 tu nebyly téměř žádné, existovalo jen pár škol církevních a maďarských. Ve školním roce 1933/1934 bylo na P. Rusi