C 04 - Národnostní a náboženská struktura meziválečného Československa
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Přesto ale ještě došlo k jedné krizi mezi církví a státem. Odstartoval ji pastýřský list slovenských biskupů r. 1924, ve kterém zakazovali sloven. katolíkům členství v komunist. spolcích pod hrozbou církev. trestů, což byl politický zásah církve omezující občan. práva. Šrámkova str. s tím neměla nic společného, ale musela to žehlit např. souhlasem o zrušení 3 mariánských svátků a zems. svátku sv. Jana Nepomuckého.
Už jsem také naťukli oslavu Husova svátku r. 1925. Ten se stal trošku „mezinárodním problémem“. Záštitu nad ním převzal sám Švehla, na Hradě vlál dokonce husitský prapor. Vatikán byl naprosto proti. Přestože jsme s ním měli od roku 1920 diplomat. styky, Benešovi se tuto roztržku nepodařilo uklidnit. Vatikán za tuto urážku odvolal svého papež. nuncia z Phy. Krize se snažil navíc využít. J. Stříbrný, který podal proti umírňující Benešově vatikánské politice demisi. Masaryk ji ale přijal, za Beneše se postavil, od tohoto okamžiku se počítá Stříbrného pád. Došlo k uklidnění situace.
Jednání mezi státem a Vatikánem neumřela úplně, pokračovala a roku 1928 vyústila ve zmiňovaný dokument „modus vivendi“ (tedy způsob soužití). Jeho obsah byl již nastíněn. Postavení náboženství se tedy opravdu stabilizovalo.
Podle tzv. malého školského zákona z r. 1922 byla např. výuka náboženství na školách relativně povinná pro děti rodičů, kteří byli příslušníky státem povolených církví. Katolická církev také musela přistoupit na pohřeb žehem (i když ho faráři i nadále většinou zakazovali, pro ilustraci např. v Maďarsku byla kremace něco nepřijatelného ještě na úplném konci 30. let.)
Na závěr něco málo k významným osobnostem a jejich vyznání (někdy to celkem pomůže):
Protestanti: řada významných slovenských politiků, jako Štefánik, Hodža, Osuský, Dérer, Slávik, Lettrich; filozofové E. Rádl, J.B. Kozák, autor Broučků J. Karafiát
Katolíci: hl. v lidové a l´udové straně, také např. význam. agrárník Kroiher
umělci: J. Durych, J. Deml, B. Reynek, skladatel J. B. Foerster,..
Pravoslavní: ruští legionáři, také např. češ. nacional. politici K. Kramář, J. Stříbrný
Židé: spisovatelé (to ale znáte:-) F. Kafka, F. Werfel, M. Brod
Sionismus: L. Singer
Národnostní struktura:
ČSR se skládalo z velmi široké a pestré národnostní palety. Základ tvořili Češi a Slováci, ale také ve statistických sčítáních nebylo rozlišováno mezi českou a slovenskou národností. V roce 1921 se v rámci českoslov. národnosti hlásilo k „větvi“ české 6 800 000 a slovenské 1 967 000 obyvatel. Na Podkarpatské Rusi a částečně na vých. Slovensku nebyl vyřešen spor o to, zda jde o národnost ruskou či ukrajinskou a většinou byla označována za rusínskou. Romové (tehdy cikáni), Židé žili v republice většinou rozptýleně, více ve vých. částech republiky.