C 04 - Národnostní a náboženská struktura meziválečného Československa
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Protináboženská nálada, protikatolické církve a hnutí
Církev československá vstupovala do občan. života nesnadno: náborem, agitací za vystupování z katol. strany, ap. Šlo vlastně o novou výzvu k oživení nábož. života. Druhá část zápasu nové církve: boj o fary a kostely, kterých se katol. str. nechtěla vzdát. Masaryk a Beneš byli vůči této církvi celkem vlažní, uvědomovali si možnost, před kterou varovali např. Šusta a Pekař, že masový přestup k nové církvi může mít pro republiku mezinárodní politický dopad. Přestupovali totiž hlavně Češi, ne Němci. (Mohlo tak dojít k oslabení země.) (Katastrofu zachraňoval malý přírůstek katolíků na Slovensku.) Roku 1920 nová církev získala přes půl mil. nových členů!
/Svoji krizi ale Církev československá zaznamenala ve 20. letech, protože se rozdělila na 2 křídla. Jedno z nich tíhlo k pravoslaví (srbského typu.) Nakonec krize vyústila v rozkol. Moravská část pod vedením kněze Matěje Pavlíka se vyjádřila pro pravoslaví. Pavlík ve svěcení nové České církve pravoslavné přijal jméno Gorazd (za poskytnutí úkrytu atentátníkům na Heydricha byl odsouzen k testu smrti a 4.9. 1942 popraven.) Pravoslavnou církev pak v Čechách posílil hlavně příchod ruských legionářů. Ovšem rušní emigranti si vedle toho udrželi vlastní organizaci, hl. na Slovensku a Pod. Rusi.
Do čela Církve československé (která zbyla po odtržení pravoslavných) byli zvoleni 3 biskupové, hl. Karel Farský, který ji zbavil dogmat a položil základy jako církve občanské. Změna i kněž. roucha: prostý černý hábit se sametovým límcem a rudým kalichem na prsou./
K tomu se rozmohlo navíc bezvěrství (Morava jen 55 000, ale Čechy 640 000), velký výstup z církví v průmysl. oblastech, na Kladensku např. bez vyznání 50 % lidí.
Jak jsme již řekli, evangelická vyznání se spojila v jednu církev. Jedinou, kt. zůstala stranou byla u nás denominace (samost. jednotl. církev) moravských bratří, Ochranovská církev bratrská. Tak vznikla Českobratrská církev evangelická. Přihlásila se k husit. tradici.
Evangelictví to ale nemělo obecně příliš snadné, protože jeho přirozené centrum bylo v Německu, jeho „Římem“ byl Berlín. (Lidé proto na tuto stránku nahlíželi z národnostního úhlu a boje proti Němcům.)
Ustavení Československa přineslo další díl osvobození i víře židovské. Týkal se však především národního sebeurčení Židů, a jen tak mohl mít vliv i na záležitosti víry. Právně existovaly jednotlivé svazy židovských náboženských obcí odděleně. Vedle čes. svazu existoval i Svaz izraelských náboženských obcí s německou řečí jednací. Jako vrcholný orgán byla proto ustavena Nejvyšší rada židovských nábož. obcí v Čechách, na M. a ve S. Počty Židů se ale ve srovnání s předvál. (1. SV) dobou neměnily. (R.1921 čes. země 113 200 Židů)