C 13 - Úsilí o obnovení samostatného Československa

Beneš se v Londýně snažil o něco podobného. Britské postoje, prozatím neoficiální byly veskrze pozitivní. Britská úřední místa prohlásila, že českoslovenští občané nebudou považováni za nepřátelské cizince. Britský rozhlas zahájil na vlnách BBC 8.září 1939 české vysílání. První český pořad uvedl krátkým proslovem Jan Masaryk : „Naším programem je svobodné Československo ve svobodné Evropě a pro tento cíl jsem ochotni obětovat vše… Slavný a milovaný lide československý, buď ujištěn, že vláda věcí tvých se vrátí do rukou tvých.“

Britové představili Benešovi a F. Moravcovi plán na akci proti Německu, v jehož rámci se na našem území mělo podnítit provádění sabotáže na maximální míru a stupňovat ji v otevřené povstání lidu. Což by znamenalo vystupňovat činnost sabotážních složek vojenské ilegální organizace Obrana národa. Beneš i Moravec si byli vědomi, že riziko akce je obrovské. Britský požadavek neodpovídal jejich původním představám o možnostech domácího vojenského vystoupení, předpokládalo se, že k němu dojde v souvislosti s vojenskou porážkou hitlerovského Německa, a nikoli obráceně, že by povstání v Čechách a na Moravě se stalo k tomu prvním impulzem. Domácí situace na tuto akci rozhodně nebyla připravena ani vybavena. Beneš formuloval požadavky v případě souhlasu s akcí: britská vláda měla veřejně prohlásit,že jedním z jejích válečných cílů je osvobození Československa a dále že uznává prozatímní vládu a dovoluje vytvářet československé vojenské jednotky ve Velké Británii. Beneš a Moravec se po nepříliš věrohodném ujištění, co se týkalo požadavků, rozhodli britský návrh akceptovat. Celá velkoryse koncipovaná akce vyzněla nakonec téměř naprázdno. Iniciativu britských vojenských kruhů ovlivnil vývoj válečných událostí v Polsku, a především politika Chamberlainovy vlády. Britský a exilový projekt povstání v protektorátu vzal tedy nakonec za své.

Ani na diplomatickém poli nebylo dosaženo kýžených cílů. Beneš se sice sešel s lordem Halifaxem, ale z jeho odpovědí bylo jasně patrné, že Velká Británie prozatímní vládu nehodlá uznat. Úsilí diplomaticky zajistit možnost budovat vojenské jednotky na území Velké Británie se stalo ústředním tématem jednání na sklonku září 1939, které proběhlo v Londýně. Potvrdilo se, že Beneš během své návštěvy u Halifaxe dosáhl od britské vlády skutečně jen slovní podporu. Britové vázali i otázku vytvoření československých vojenských jednotek ve Velké Británii na výsledky politických jednání. Další pokus učinil Beneš 29. září, kdy v memorandu pro britské úřady už žádal jenom souhlas k formování dobrovolnických jednotek, které se měly zakrátko přesunout do Francie. Avšak ani v tomto pokusu neuspěl.

Počátkem října 1939 Beneš odjel jednat do Paříže, kde měly Osuského aktivity přece jenom větší úspěch. Pro francouzské politiky ale nebyl příliš vítanou osobou. Premiér Daladier a francouzští vládní činitelé odmítli přijmout Beneše třeba jen ke krátkému osobnímu rozhovoru, a tak mu zůstala jako útěcha jen řada setkání s jednotlivými politiky.