Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) Kulturní vlivy
•
V individualistických kulturách (např. ČR) častější důraz na osobní odpovědnost.
•
V kolektivistických kulturách (např. Asie) častěji připisování příčin vnějším faktorům.
c) Vztah k hodnocené osobě
•
Pokud učitel žáka "nemá rád", může mu přisuzovat chyby jako "je nezodpovědný", a
ne jako "měl těžký den".
6. Dopad atribuce na chování učitele a žáka
Učitel:
•
Negativní atribuce vede k nižším očekáváním, tzv. efekt sebenaplňujícího
proroctví (Pygmalion efekt).
•
Učitel pak nevědomě omezuje podporu, chválí méně → žák se zhoršuje.
•
Naopak pozitivní atribuce posiluje vztah a podporu žáka.
Žák:
•
Pokud si opakovaně přisuzuje neúspěch stabilním, vnitřním příčinám → vzniká
naučená bezmocnost.
•
To vede ke ztrátě motivace, odporu ke škole, psychickým potížím.
Správné vedení žáků k realistické, ale pozitivní atribuci posiluje jejich motivaci a
rozvoj.
7. Pedagogické důsledky a doporučení
Co může učitel dělat:
•
Vědomě sledovat vlastní atribuční tendence (zejména negativní zobecnění).
•
Pomáhat žákům reflektovat jejich úspěchy i neúspěchy → „Co jsi udělal dobře?“ /
„Co příště zkusíš jinak?“
•
Učit žáky přemýšlet v duchu růstového myšlení („Ještě to neumím“ místo „Neumím
to“).
•
Nepodporovat fixní atribuce typu: „Jsi génius.“ ale raději: „Tvoje snaha se vyplatila.“
Shrnutí Atribuce je silný psychologický nástroj, který ovlivňuje:
•
vztahy ve třídě,
•
motivaci žáků,
•
i chování učitele.
Pochopení a práce s atribučními vzorci může zásadně přispět k rozvoji podpůrného a
spravedlivého školního klimatu.
Atribuční chyby učitele
1. "Ten žák je líný, protože neodevzdal úkol."
Základní atribuční chyba – učitel přisuzuje neplnění úkolu osobnostní vlastnosti
(lenost), místo aby zvažoval situaci (nemá doma klid, zapomněl, nepochopil zadání).
2. "Tahle třída je prostě nezvladatelná."
Generalizace na základě předchozí zkušenosti – učitel hodnotí skupinu podle minulosti
nebo několika jedinců, aniž by zohlednil aktuální situaci nebo jednotlivé žáky.
3. "Ten nový kluk se nechce zapojit do skupiny, je asociální."
Chybná vnitřní atribuce – může jít o stydlivost, strach z odmítnutí nebo špatné
zkušenosti z minulé školy.
Atribuční chyby žáků
4. "Dostal jsem pětku, protože mě učitel nemá rád."
Vnější atribuce neúspěchu – žák se vyhýbá zodpovědnosti, místo aby reflektoval
přípravu, snahu nebo své slabiny.
5. "On je prostě šprt, proto má jedničky."
Stabilní vnitřní atribuce u druhého – ignoruje snahu a práci spolužáka, snižuje jeho
zásluhy.
6. "Já na matiku nemám, nikdy ji nepochopím."
Stabilní, vnitřní, nekontrolovatelná atribuce – nebezpečný typ přemýšlení vedoucí k