Obecná část soukromého práva 1

• Dále: použití výrazů „musí“, „nesmí“, „nemůže“, „nelze“ „není oprávněn“, „je třeba“ apod. - neznamená že je kogentní

• Dále: použití výrazů „nebylo-li jinak ujednáno“, „nedohodnou-li se strany jinak“ apod. – zdůraznění dispozitivnosti

• Avšak tam, kde takové spojení absentuje, neznamená to automatickou kogentnost normy! Zákonodárce se při tvorbě OZ vyhýbal uvedeným výrazům, neboť zásada dispozitivnosti platí v soukromém právu jako východisko! Použití uvedených výrazů je proto v OZ vedeno snahou pouze zdůraznit dispozitivnost konkrétní normy!

VÝSLOVNÝ ZÁKAZ ODCHÝLENÍ OD PRÁVNÍ NORMY

• Můžeme se odchýlit, když to zákon výslovně nezakazuje

• Formulace zákazu

  • Přímý zákaz – výslovně uvádí, že se nemůžeme odchýlit

    • Např. § 1 odst. 2 věta za středníkem. Srov. též § 145 odst. 1: „Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem…“. Dále např. § 1315, 2519 aj.

• Nepřímý zákaz: zákon odchýlení reprobuje tím, že je prohlašuje za neplatné, případně za zdánlivé či že se k němu nepřihlíží (stanovení negativního následku v případě odchýlení)

  • Např. § 580 odst. 1: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje“.

• Pozn.: § 1 odst. 2 část věty za středníkem neobsahuje taxativní výčet případů, kdy je zakázáno odchylné ujednání (taxativní je uzavřený výčet – není možné je vztáhnout na další příklady)

ROZPOR S ÚČELEM ZÁKONA – PŘÍKLADY

• Jsou-li dotčeny dobré mravy

  • Určitá norma představuje ochranu dobrých mravů (§ 1796 – lichva) – vůbec se nelze odchýlit

  • Od žádné normy (ani dispozitivní) se nelze odchýlit způsobem, který narušuje dobré mravy (obecně se odchýlit lze, avšak nikoli takto)

  • Následkem porušení dobrých mravů je pak absolutní neplatnost

  • Souhrn historických, kulturních a mravních norem

  • Dobré mravy a veřejný pořádek jsou pravidla, která musíme dodržovat bezvýhradně a nemůžeme nechávat dodržování na autonomii vůle

• Jsou-li dotčena práva třetích osob (srov. princip rovnosti)

  • Zásadně kogentní úprava tzv. absolutních práv, ať již osobních či majetkových (§ 978)

  • Z principu rovnosti vyplívá, že nikomu nemžeme dávat povinnosti a oddělávat práva, nemůžeme nikomu zasahovat do jeho právní sféry

  • Velká role v tzv. absolutistických právech – typické, že tomuto právu odpovídá povinnost ostatních toto právo nerušit a respektovat

  • Jedná se o kogentní ustanovení a jednání, vše v rozporu by bylo neplatné

  • §19 odst. 2 – nikdo nemůže převádět svá práva, stane-li se tak … - nepřímý zákaz

• Je-li dotčena slabší strana (tzv. relativní kogentnost)

  • Ochrana spotřebitele (§ 1812 odst. 2 - my dáváme základní pravidla pro spotřebitele, pokud se odchýlí/zhorší ho, v takovém případě se k odchylce nepřihlíží – kogentní právní norma), podnikatel, kdyby nebyly kogentní normy, by si mohl nastavit jakákoliv pravidla

  • Ochrana nájemce bytu (§ 2235 odst. 1 - kogentní právní norma)

  • Ochrana zaměstnance v pracovním právu (§ 1a ZP – viz dále) - ochrana zaměstnance v pracovním poměru který byl uzavřen na základě pracovní smlouvy