Obecná část soukromého práva 1

Projevy

• Kontraktační svoboda.

• Svoboda učinit určitý úkon (X smluvní přímus) – stát ukládá povinnost – k autu musím mít zelenou kartu

• Svoboda volby adresáta – i když máme smluvní přímus, můžeme si vybrat s kým tu smlouvu uzavřu – při pojištění toho auta

• Svoboda volby typu smlouvy – občanský zákoník ve 4. části – smluvní typy – výslovně upraveno, kromě toho existují i typy smluv, které nejsou v zákoníku upraveny = nepojmenované smlouvy.

• Svoboda volby obsahu – dispozitivnost norem občanského práva – můžu si i např. vyloučit dispozitivnost smlouvy.

• Svoboda volby formy právního jednání – § 559–v obecném východisku – smlouvy si můžu uzavřít v jakékoliv formě, pokud to není upraveno v zákoně jinak

• Testovací svoboda – od slova testament, možnost pořízení závěti pro případ smrti

• Svoboda sdružovat se s jinými a vytvářet právnické osoby

• Průmět principu autonomie vůle do procesního práva (veřejné právo – stát zde působí v podobě soudu

Autonomie vůle v procesním právu = soubor právních norem, které říkají, jak se mají chovat účastníci civilního řízení

• Institut smíru – Možnost smíru, můžeme s druhou stranou uzavřít smír, můžeme se dohodnout, že náš právní spor se bude řídit zákonem/vybrat rozhodce, jen v určitých typech sporů

• Dispoziční zásada – v určitých typech soudního řízení je dána možnost nakládat s tím řízením – mohu upravit nárok, vzít a stáhnout žalobu zpět

• Prorogace – můžu si říct, u kterého soudce bude spor projednán, ve výjimečných případech

• Účastníci se mohou rozhodnout, že jejich spor nebude řešit soudce, ale rozhodce – v majetkových případech

Princip rovnosti

• Nejzákladnější princip soukromého práva

• Nenadřazenost jednoho subjektu nad druhým

• Jedna strana té druhé nemůže ukládat žádné povinnosti, mezi nimi není smlouva

• V souvislosti k povinnosti k rovnému zacházení – princip rovnosti koliduje s principem diskriminace – v určitých případech nesmíš diskriminovat druhou osobu, koliduje také s principem autonomie vůle

• Existuje velice zajímavá judikatura. Kontroverzní nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3212/18. Spor hoteliéra v Ostravě, který po okupaci Krymu vyvěsil oznámení, že občany ruské federace neubytovává, leda, že by podepsali papír o nesouhlasení okupace Krymu.

• Posuzoval nejprve nadřízený soud, poté až Ústavní soud ČR.

• Ústavní soud řekl, že je to v pořádku. Že se nám zde střetává princip ochrany svobodného podniká, radosti z práce a svobody vyjádřit i nějaký politický názor. Do protikladu se objevoval zákaz diskriminace. Je jasné, že pokud člověk podniká v oblasti hoteliérství, může vyjádřit svůj politický názor.

• Předseda Ústavního soudu ČR řekl, že se stydí za toto rozhodnutí.

• Může pronajímatel odmítnout pronajmout svůj byt, pokud se mi člověk nelíbí?