Obecná část soukromého práva 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
K právní regulaci nutný obecný jazyk
Úkol – srozumitelnost práva pro své občany, proto obecný jazyk, zákonodárce je nucen vytvářet právo tak, aby nepřipouštěl vícero význam, toto postačuje však jen v běžné komunikaci, v právu vykazuje míru neurčitosti, neboť obecný jazyk je nepřesný, předpoklad – zákonodárce může vymyslet právnický jazyk, aby nevznikaly pochybnosti, ale vytvořil by tak nový jazyk, který by byl běžným adresátům neznámý, selhal by v hlavním úkolu
Někdy zákonodárce přesto nucen využít, k přesnějšímu vymezení pojmu, slovo s nějakým významem, který se neshoduje s významem v obecném jazyce, k tomu máme:
Deskriptivní pojmy – vztahují se k právní skutečnosti jako je např. stavba, větší problém v rozporu obecného významu a významu právního
Normativní pojmy – vztahují se k hodnotám a čistě právním konstrukcím – právní jednání např., rozpor pouze z hlediska dobrých mravů
Pojmy, které jsou originálně vymezeny právem – odúmrť, tyto nemají v obecném jazyce obecný význam, proto je jejich obsah tedy jasný
Používání ustálených zvláštních obratů se specifickým obsahem (promlčení, osoba blízká, hromadná věc – často též legální definice, ale v právu mají osobitý/jiný význam)
Může se odchýlit od obecného významu pojmu pomoci tzv. legální definice – v případě, kdy chce uvést nový právní termín, v právním předpisu jej musí blíže vymezit, a to definicí tohoto právního termínu, může se odchýlit implicitně – určitý pojem užít v užším nebo širším významu, než je v obecném jazyce
Zvláštní vlastnost právních pojmů – relativita, je možné, aby stejné pojmy měly na různých místech předpisu odlišný význam – př. stavba, pozemek
Srov. OZ
Má se za to, že (…) – vyvratitelná domněnka
Platí, že (…) – nevyvratitelná domněnka
Považuje se za, hledí se na (…) – právní fikce
Výrazy obdobně (pravidla na jejichž použití se odkazuje se použijí v plném rozsahu) a přiměřeně (odkaz na užší aplikaci pravidel která se mají využít, odkaz na užití těch pravidel, které lze aplikovat podle smyslu a účelu) (srov. čl. 41 legislativních pravidel vlády)
Pokud případ není z jazykového hlediska jednoznačně řešitelný, přicházejí na řadu další metody výkladu
Avšak i tehdy, je-li případ z jazykového hlediska bezproblémový, mohou (či musí) nastoupit další výkladové metody
Srov. např. § 1341 odst. 1: „Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku (správně má být zástavci) vzniknout zástavní právo (správně má být vlastnické právo) teprve v budoucnu, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem (správně má být zástavcem)“.
*napsáno špatně
SUBJEKTIVNĚ HISTORICKÝ VÝKLAD – skutečná vůle zákonodárce
§ 2 odst. 2: „(…) z jasného úmyslu zákonodárce (…)“
(Když selhává jazykový výklad) Vychází se z vůle tzv. historického zákonodárce
Z několika možných jazykových výkladů se hledá ten, který co nejvíce odpovídá vůli historického zákonodárce