Zaklady ekologie

15 gC/rok  

- 

Úhrnem je uvolněno každým rokem ca 710

9 tunC  

- 

1750 – 1940 – vzrůst konc. CO2 v atmosféře z 280 – 345 ppm, roste dál. 

- 

Vzestup CO2 v atmosféře je ale výrazně pomalejší, než by odpovídalo uvolněnému CO2 
člověkem. Fakticky odpovídá emisi ca 45% (tj. 3.210

15 gC/rok) 

- 

Kam se ztrácí? 

o

  A) ca 28% (210

15 gC/rok) vstupuje do oceánů 

o

  B) 27% (1.810

15 gC/rok) - nevíme 

- 

Rozpouští-li se CO2 ve vodě, vzniká kyselina uhličitá:   CO2  + H2O  H2CO3 

90 

- 

která se snadno disociuje: 

H2CO3   HCO3

-

  + H

+

- 

 HCO3

-   CO

3

2-

  + H

+ 

- 

při nízkém pH je H

+ iontů mnoho - disociační reakce jsou „tlačeny“ doleva. Pokud je přítomen 

Ca, tak rovněž v rovnováze s hydrogenuhličitanem a uhličitanem CaCO3   Ca

2+

  + CO3

2-

 . 

CaCO3  je za většiny podmínek špatně rozpustný - sráží se. 

- 

V kyselém prostředí uhličitanový iont (CO3

2-

 ) mizí, protože rovnováha CO3

2-

  + H

+

  HCO3

-  

je posunuta doprava a disociace CaCO3 se zvyšuje. Tím se snižuje množství rozpuštěného 
CaCO3 ve vodě, což vede ke zvýšenému rozpouštění CaCO3 ze sedimentů. Tímto procesem 
(lehce) kyselé toky rozpouštějí karbonátové sedimenty. Jakmile se Ca obohacené toky 
dostanou do oceánu (kde je pH víceméně neutrální), CaCO3 se opět vysráží do sedimentů. 

- 

Rovněž biologické děje ovlivňují tuto rovnováhu: např. ve vodách, kde je pH neutrální, platí 
tato sumární rovnice: 

o

  CaCO3 (nerozpustný) + CO2  + H2O  Ca(HCO3 )2 (rozpustný) 

o

  Pokud fotosyntéza odebírá CO2 , tak se rovnováha posouvá doleva - CaCO3 vypadává