Zaklady ekologie

- 

Hlavním zdrojem organického uhlíku v půdě jsou odumřelé části rostlin. Je odhadováno, že 

celkové množství organického uhlíku v půdě je 1,456 10

15 gC. Současně platí, že ekosystémy 

typů mokřadů a bažin kumulují uhlík ve větší míře, než aridní ekosystémy 

- 

Maximum respiračních pochodů, kdy se uvolňuje CO2, probíhá v horních částech půdy. 

- 

Jak může ovlivnit uvolňování CO2 do atmosféry zemědělská činnost naznačuje obrázek. Jaký 
dopad bude mít globální změna klimatu na agroekosystémy – nevíme 

Boreální lesy a globální změny klimatu 

- 

boreální (a temperátní) lesy hrají klíčovou roli v diskusi o dopadu globálních změn klimatu (= 
GZK) – jsou aktuálně plošně nejrozsáhlejším lesním biomem (les = mnoho C vázaného 
dlouhodobě v biomase a opadu, boreální les – vliv chladného klimatu – méně intenzívní 
rozklad a produkce CO2) 

92 

- 

 předpovědní modely naznačují, že dopad GZK bude hlavně na severské ekosystémy! 

- 

Jak se změní tajga a tundra při globálním oteplení? 

o

  H1: prodlouží se vegetační doba a stromy budou akumulovat C do biomasy 

o

  H2: dojde k rozmrznutí půdy (viz tundra), zrychlí se dekompozice a C se bude 

uvolňovat 

o

  Globální oteplování můžeme v případe tajgových společenstev sledovat na třech 

významných indikátorech: 

  A) Přírusty smrku 
  B) Rozsah tajgových požárů/gradace hmyzu/katastrofy 
  C) Teplota permafrostu 

Vliv zvýšené koncentrace CO2 na boreální a arktická společenstva 

- 

Je zřejmé, že boreální společenstva mají zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku a to jakožto 
sink tohoto prvku. Reakce tajgových a tundrových společenstev na zvýšenou koncentraci CO2 
ale není jednoznačná