1_3_Dynamika

 Jestliže  se  těleso  posouvá  po  povrchu  jiného  tělesa  (podložky),  dochází  ke 

smykovému 

tření.  Odporová  síla,  která  pohybbrzdí  se  nazývá  třecí  síla  Ft    a  působí  na  stykové  ploše 
pohybujícího se tělesa a podložky jak je vidět na Obr.1.3.-12.  

Ze zkušenosti víme, že bednu taženou po hladké podložce posuneme s menším úsilím (menší 
silou)  než  po  betonu  viz  Obr.1.3.-13.  Větší  sílu  musíme  vynaložit  na  těžší  bednu  (Obr.1.3.-
14).. Trochu s překvapením bychom zjistili, že nezáleží na velikosti třecích ploch jak je  

znázorněno  na  Obr.1.3.-15.  A  konečně  největší  sílu  musíme  vynaložit  do  uvedení  bedny  do 
pohybu. Z těchto pozorování můžeme udělat následující závěry: 

63 

Obr.1.3.-12 

 Obr.1.3.-13 

64 

Obr.1.3.-14 

65 

Obr.1.3.-15 

• 

Třecí síla je přímo úměrná tlakové síle Fn, kterou působí těleso kolmo na podložku. 

Konstantou úměrnosti je 

součinitel smykového tření f. 

Ft = f Fn. 

1.3.-6 

Součinitel  (nebo  koeficient)  smykového  tření  je  bezrozměrné  číslo.  V tabulkách  se  udává 
vždy  pro    dvojici  materiálů,  které  se    po  sobě  posouvají  (viz  tabulka  Součinitel  smykového 
tření).  

Tlaková síla je velice často dána tíhou tělesa.  

• 

Velikost třecí síly nezávisí na velikosti stykových ploch. 

• 

Klidová třecí síla je větší, než třecí síla působící při pohybu. 

Kdo jste četli knížku Jacka Londona Bílý tesák, možná jste si všimli tohoto jevu v episodě o 
sázce.  Hlavní  hrdina  se  vsadil,  že  jeho  pes  uveze  na  saních  neuvěřitelný  náklad.  Kritickým 
momentem  byla  snaha  psa  „odtrhnout“  sáně  od  sněhu,  tedy  vyvinout  dostatečnou  sílu 
k překonání klidové třecí síly. V okamžiku, kdy se daly sáně do pohybu, měl vyhráno.