1_5_Gravitacni_pole

-2. Velikost setrvačné odstředivé síly bude na 

rovníku 

R

T

m

R

m

F

o

2

2

2

=

=

π

ω

, kde T = 24 h je doba jednoho oběhu Země. 

Tíhová 

síla 

bude 

rovna 

gravitační 

síle 

zmenšené 

o 

odstředivou 

sílu: 

(

)

8

,

9

.

10

.

371

,

6

60

.

60

.

24

2

83

,

9

2

6

2

2

2

m

m

R

T

m

a

m

F

F

F

g

o

g

G

=

−

=

−

=

−

=

π

π

N. 

Je 

tedy 

tíhové zrychlení na rovníku g = 9,8 m.s

-2.  

Z řešeného příkladu je vidět, že rozdíl mezi tíhovým a gravitačním zrychlením 
není velký. Na rovníku je tento rozdíl vlivem rotace 0,03 m.s

-2, postupně klesá 

k pólu,  kde  je  nulový.  Přihlédneme-li  k jiným  dříve  popsaným  vlivům,  je  ve 
skutečnosti naměřené tíhové zrychlení na rovníku 9,78 m.s

-2. Z toho všeho je 

vidět,  že  pro  praktické  orientační  výpočty  není  třeba  k těmto  odchylkám 
přihlížet,  běžně  se  počítá  s hodnotou  tíhového  zrychlení  g  =  9,81  m.s

-2, 

případně 10 m.s

-2.  

U 1.5.-3      Určete hmotnost Marsu, jestliže gravitační zrychlení na Marsu při 
jeho povrchu má velikost 3,63 N.kg

-1 a jeho poloměr je 3 400 km.  

1.5.4  Pohyb těles v blízkosti povrchu Země

V této kapitole si budeme všímat pohybu těles v tíhovém poli Země. Omezíme 
se na pohyby, jejichž dráha je krátká vzhledem k rozměrům Země. Půjde tedy 
například o výkop balónu na hřišti, již zmiňovaný pád květináče z okna, ale ne 
o vystřelenou orbitální raketu.  

Postupně  podle  jednoduchosti  se  budeme 

zabývat  volným  pádem,  vrhem  svislým  vzhůru  a  šikmým 
vrhem.  Všechny  případy  budeme  řešit  za  zjednodušených 
podmínek.  Budeme  uvažovat  pouze  působení  jediné  síly  tj. 
tíhové  síly  a  zanedbávat  odporové  síly  (odpor  vzduchu 
apod.).