2_2_1_Termika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
rovnovážného stavu. Rovnovážný stav je stavem s největší
pravděpodobností výskytu. Prochází-li soustava řadou na sebe navazujících rovnovážných
stavů, pak se tento děj nazývá
rovnovážný děj.
Tělesa soustavy, která je v rovnovážném stavu, mají stejnou
teplotu. Teplotu těles měříme
teploměry. Teploměr s Celsiovou teplotní stupnicí měří Celsiovu teplotu t, která
s
termodynamickou
teplotou
T
souvisí
podle
vztahu
{ }
(
)
273,15
t
T
=
−
oC,
resp.
{ }
(
)
273,15
T
t
=
+
K. Jednotka kelvin je základní jednotkou soustavy SI.
Při změně teploty tělesa dochází k jeho
teplotní roztažnosti. Pro délkovou teplotní roztažnost
těles z pevné látky platí vztah
(
)
(
)
0
0
1
l
l
t
t
α
=
+
−
a pro objemovou teplotní roztažnost vztah
(
)
(
)
0
0
1
V
V
t
t
β
=
+
−
, kde pro izotropní látky je
α
β 3
=
. Pro objemovou roztažnost kapalin
platí uvedený vztah pro malé teplotní intervaly. Pro větší teplotní intervaly je nutno použít
kvadratickou závislost objemu na změněn teploty.
Tepelná výměna je děj, při kterém neuspořádaně se pohybující částice teplejšího tělesa
narážejí na částice studenějšího tělesa a předávají jim část své energie. Energií, kterou při
tepelné výměně odevzdá teplejší těleso studenějšímu, je
teplo Q. Jeho diferenciálně malou
změnu lze vyjádřit vztahem
. .
dQ
m c dt
=
, resp.
. .
dQ
m c dT
=
, kde c je
měrná tepelná
kapacita. Zejména u plynů pracujeme s molární tepelnou kapacitou Cm, pro kterou platí